Média

icon
19/10/2018 | FINANCE.CZ

Podporu z pracáku nedostanete vždy a její součástí mohou být poukázky

Více
Méně
Jak se vyplácí podpora v nezaměstnanosti? Někdy i prostřednictvím poukázek. Přečtěte si pokračování rozhovoru s mluvčí ÚP Kateřinou Beránkovou. 

Pokud jste přišli o zaměstnání, měli byste se co nejdříve registrovat na úřadu práce, a to už minimálně kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění anebo kvůli podpoře v nezaměstnanosti. Mluvčí ÚP Kateřině Beránkové jsme v této souvislosti položili několik otázek týkajících se možného nároku na podporu, možností a forem její výplaty. 

Co když uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti, nastoupí do práce a vrátí se zpět do evidence dříve než za tři měsíce? 
Pak mu ÚP doplácí podporu v nezaměstnanosti pouze po zbytek podpůrčí doby. 

Kdy a kam se peníze posílají? 
Peníze se posílají vždy za uplynulý měsíc, tedy například za říjen v listopadu buď na bankovní konto, nebo poštovní poukázkou. 

Podpora se také částečně vyplácí poukázkami na zboží… 
Ano, podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi musí ÚP vyplácet část příspěvku na živobytí prostřednictvím poukázek. Od prosince 2017 tak každý, kdo pobírá příspěvek na živobytí déle než půl roku, dostává část dávky v poukázkách. 

Jaký je podíl částky, kterou ÚP vyplácí poukázkami? 
Pohybuje se v rozmezí od 35 % do 65 % a je stanoven s ohledem na možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému je určena. Poukázky jsou v různých nominálních hodnotách 20, 25, 30, 50, 100, 200 a 500 Kč. 

Kdy ještě poukázky využíváte? 
Také v případě dávek mimořádné okamžité pomoci, jestliže hrozí vážná újma na zdraví, je nutná úhrada nezbytného jednorázového výdaje, úhrada nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, úhrada odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. Opatření má napomoci tam, kde příjemce využije, nebo by mohl využít, dávku k jinému účelu, než k jakému ji ÚP už poskytl. 

Odkud ÚP poukázky odebírá? 
Od tří dodavatelů, a to tak, aby bylo zajištěno, že osoby v hmotné nouzi jimi budou moci zaplatit ve většině prodejen, bez ohledu na velikost obce. Dodavatelé poukázek jsou vázáni k pravidelné aktualizaci partnerské sítě a k jejímu rozšiřování. 

Nedají se poukázky nějak zfalšovat? 
Poukázky obsahují ochranné prvky obdobně jako bankovky, jsou určeny jen pro jedno použití, nelze je směnit za finanční hotovost a mají časově omezenou platnost - zpravidla na jeden kalendářní rok s určitým přesahem. 

K čemu hlavně slouží? 
K nákupu potravin, základních hygienických prostředků, dětského a lékárenského zboží, školních potřeb, oděvů a obuvi. Tedy zboží, které zajistí osobě v hmotné nouzi základní životní podmínky. Poukázky není možné použít na nákup alkoholu a tabákových výrobků. 

Kde nezaměstnaný může poukázky získat? 
Poukázky ÚP vydává na pokladně příslušných kontaktních pracovišť. Dle platné legislativy si je osobně přibírají příjemci, jejich zákonní zástupci, např. rodič nezletilého, nebo opatrovník, zplnomocněné osoby na základě plné moci, která je v souladu s občanským zákoníkem opatřena předmětem účelu, pro nějž byla vystavena, tzn. pro převzetí poukázek, nebo prostřednictvím zvláštního příjemce. Dále je možné poukázky zaslat prostřednictvím pošty ve speciální bezpečnostní obálce jako cenné psaní. 

Co když nezaměstnaný poukázky zneužívá? 
Jestliže se ÚP dozví, že příjemce s poukázkami například obchoduje, může zvýšit poměr vyplácených poukázek a hotovosti. S klientem pak pracuje ještě intenzívněji s cílem motivovat ho ke vstupu na trh práce a v jeho snaze zabezpečit si příjem vlastní prací. Zároveň v tomto ohledu velmi úzce spolupracuje se sociálním pracovníkem obce. Pokud poukázky „vykupuje“ obchodník, ÚP informuje dodavatele poukázek, který může proti obchodníkovi zavést právní opatření.
16/01/2018 | Blesk.cz

Za stravenky už jíme 25 let. Čeká je elektronizace a možná i konec

Více
Méně
Ministryně Alena Schillerová se v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce vyjádřila pro zrušení daňových výjimek, což by znamenalo konec stravenek. Nejoblíbenější český benefit přitom letos slaví 25 let svojí existence. Češi je milují, podle výkonného ředitele Unie zaměstnaneckých svazů například umožňují lidem zdravě jíst. Naopak Svaz hotelů a restaurací jejïch existenci zas tak růžově nevidí.

Stravenky používáme hlavně k placení obědů a to už 25 let. Letos se dokonce podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) navýšila hodnota nejvýhodnější stravenky o 9 korun na 118 korun za kus. Pro všechny ale prý zas tolik výhodné nejsou.

Ne zcela dobré podmínky mají totiž samotní provozovatelé restaurací. Podle Svazu hotelů a restaurací je nesmyslné mít v oběhu další měnu.

Vysoké provize platí restaurace

„Nejvíc nám vadí provize, které se pohybují přes 6 procent a zaplatí je provozovatelé restaurací. Proto jsme navrhovali, že by bylo rozumnější, kdyby zaměstnavatel mohl místo papírových stravenek dát za stejných podmínek zaměstnanci příspěvek na stravování buď k platu, nebo na speciální kartu. To, jak dneska systém funguje, je zastaralé, jsou to potravinové lístky, za které provozovatel zaplatí velkou provizi,” uvedl pro Blesk Zprávy prezident Svazu hotelů a restaurací Václav Stárek.

Ovšem i podle něj je důležité, aby se financování obědů pro zaměstnance udrželo. Jen by prý bylo rozumné, aby dostalo novou podobu, která by pro restauratéry byla výhodnější. Ani elektronická stravenková karta prý nic moc nezměnila. Alespoň ne ta, která patří tradičním firmám. Naopak podle Stárka vstupují na trh noví hráči jako Moje stravenka, kteří mají nižší provizi a to 2,5 procenta.

Ministerstvo financí by bylo za zrušení daňových výjimek všeobecně. Alespoň tak hovořila ministryně Alena Schillerová v nedělních Otázkách Václava Moravce, mimo jiné by se to tedy týkalo i stravenek.

Obliba daná tradicí

„Tato debata je sice na začátku, ale my budeme již nyní poukazovat na skutečnost, že zákon o daních z příjmů nemluví o stravenkách, ale o zaměstnaneckém stravování jako celku. Sem patří jídelny, dovážení stravy i stravenky. A neméně podstatné je, že všechny tyto formy stravování zaměstnanců mají pro stát řadu příznivých efektů. Restaurace více vydělávají, a platí tak státu více. Zvyšuje se zaměstnanost a stát tak nemusí řešit sociální dávky. Lidé se pravidelně stravují a jsou díky tomu zdravější. Na zbourání zaběhnutých pravidel zaměstnaneckého stravování by stát rozhodně nevydělal. Je třeba dívat se širší optikou,” okomentoval situaci pro Blesk Zprávy předseda APROPOS Jiří Kráčmár.

Podle něho je náklonnost Čechů ke stravenkám dána jejich tradicí, kterou si za čtvrtstoletí existence vydobyly. Podle Kráčmára by jejich zrušením zaměstnavatelé lidem přestali přispívat na oběd a zaměstnanci by si obědy museli platit ze svého. Řada lidí by proto přestala chodit na oběd, což s sebou nese řadu dalších rizik, mimo jiné i zdravotních.

„Je třeba si uvědomit, že zákon nerozlišuje stravenky, zaměstnanecké jídelny nebo dovoz jídla na pracoviště. Zrušení daňového zvýhodnění by obecně všem zaměstnancům tyto benefity vzalo nebo výrazně omezilo, protože zaměstnavatelé by zkrátka neměli žádnou finanční motivaci stravování dále podporovat,” pokračoval Kráčmár.

Jak on, tak Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů jsou pro zachování benefitu. Díky stravenkám obědvá v restauracích o 60 procent více lidí, než kdyby je neměli. "Motivuje je to, aby si dali pauzu a šli se najíst, což je dobře z hlediska zdraví i duševní hygieny. Pro stát je to fiskálně pozitivní, byť něco ztratí na dotaci, nevidíme důvod, proč by měli být omezovány, nebo rušeny,” vysvětlil pro Blesk Zprávy Jásek.
Podle Kráčmára i podle Jáska je pak moderní a dobře využitelná také nová elektronická stravenková karta. Je prý fajn, že se s její pomocí dá zaplatit celá částka, aniž by konzument musel ještě složitě doplácet penězi.

A co kníženka?

„Je nicméně třeba mít na paměti, že systém musí fungovat tak, aby lidé peníze na kartě utráceli skutečně za obědy, nikoli za jiné zboží. Zde spatřujeme jisté limity a vidíme místo, na které by se stát měl zaměřit. Tedy aby zvýhodněný příspěvek na stravování, realizovaný stravenkou papírovou nebo elektronickou, byl využíván účelně,” dodal Kráčmár.

Se stravenkou kartou jako první přišla firma Enderned a to už před třemi lety. Dneska ji podle tvrzení tiskového mluvčího Marka Pražáka má 100 tisíc lidí. 

„Tuto změnu můžeme považovat za revoluci ve způsobu poskytování zaměstnaneckých benefitů, kdy postupně bude docházet k jejich překlápění z klasické papírové formy na jednodušší a digitální řešení. Díky digitalizaci stravenek získává zaměstnavatel i zaměstnanec značné výhody, např. zjednodušení administrativy spojené s objednáváním a nabíjením stravenkové karty, zaměstnanec platí na korunu přesně a díky mobilní aplikaci získává celkový přehled o zůstatku na kartě či o proběhlých platbách,” popsal Pražák pro Blesk Zprávy.

I podle něho by měl stát příspěvek na stravování lidem ponechat. Využívá jej prý 80 procent českých zaměstnanců. Společnost je ochotna o případných změnách s ministerstvem financí diskutovat, něco podobného totiž funguje ve většině zemí Evropské unie. Mimochodem nově existuje také takzvaná kníženka, neboli benefit, díky kterému mohou čeští zaměstnanci kupovat knihy osvobozené od daní a pojistného.
15/01/2018 | Unie zaměstnavatelských svazů

Rušení stravenek a odpočtů na hypotéky je nelogické a nesystémové!

Více
Méně
Ministerstvo financí oznámilo záměr jednat o zrušení daňového zvýhodnění stravenek a hypoték. Unie zaměstnavatelských svazů ČR to považuje za velmi nesystémové, protože k tomu neexistuje objektivní důvod.

„Tak už nám zase střílí do stravenek”, dalo by se říci. Ministerstvo financí opět avizuje snahu jednat o zrušení nejoblíbenějšího a nejvyužívanějšího benefitu v historii České republiky.  Objektivně k tomu přitom není jediný důvod. Z hlediska státního rozpočtu se jedná o fiskálně pozitivní daňové opatření. Z pohledu zaměstnanců jde dlouhodobě o nejpopulárnější benefit, který motivuje ke zdravému stravování. A populární je i mezi zaměstnavateli, kteří jsou rádi, že alespoň někde stát „pustí chlup” a umožní jim, aby mohli dát zaměstnancům něco smysluplného, z čeho nemusí odvádět vysoké daně a pojistné. 

Argument, který Ministerstvo financí ČR použilo, tj. „netýká se všech poplatníků, takže je lepší to zrušit” neobstojí. Cožpak všichni poplatníci využívají daňové zvýhodnění na penzijní spoření? Anebo na nákup léků a zdravotních pomůcek? Anebo knih? Tyto všechny benefity totiž spadají do podobné daňové kategorie. Kdybychom tedy šli logikou Ministerstva financí, byly by všechny na odstřel.

Nicméně vítáme ochotu jednat a velmi rádi se jednání budeme aktivně účastnit. Už v říjnu 2017 byl sociálními partnery zřízen Expertní tým, který se začal systémově zabývat zaměstnaneckými benefity a jejich ukotvením v zákoně o daních z příjmů. Tento tým, který má po jednom zástupci za každého sociálního partnera (tedy Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR) se snaží nalézt konsenzus v tom, jaké benefity by měly být daňově zvýhodněny, aby i nadále mohly plnit svoji nezastupitelnou roli v pracovně právních vztazích a kolektivním vyjednávání.

Unie zaměstnavatelských svazů ČR sdružuje a zastupuje 56 zaměstnavatelských svazů a významných zaměstnavatelů s více než 12.000 organizacemi a 770.000 zaměstnanci. Mezi všemi zaměstnavatelskými svazy má dominantní postavení v oblasti veřejných služeb, jako jsou zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a neziskový sektor, s přesahem do pojišťovnictví, finančních služeb, udržitelného průmyslu, energetiky a veřejné správy.