Média

icon
15/08/2013 | MF Dnes

Mám nárok na stravenky na služební cestě?

Více
Méně
Mám právo na čerpání náhradního volna po služební cestě, pokud:

a) trvala od 7 hod. do 22 hod.
b) trvá 2 dny od 7 hod. do 22 hod. druhého dne? 

Mám právo na stravenku, pokud jsem odpracoval v zaměstnání sedm hodin a odpoledne v 16 hodin jsem byl vyslán na služební cestu s noclehem?

Zaměstnavatel tvrdí, že stravenka má přednost před dietami a za sedm odpracovaných hodin mi stravenka v den, kdy odpoledne nastoupím služební cestu, nenáleží.
Jste-li na pracovní cestě ve vámi uváděném čase od 7 do 22 hodin a vaše pracovní doba je 8,5 hodin denně, třeba od 8 do 16.30 hodin, tak pokud strávíte na pracovní cestě čas mimo vaši pracovní dobu cestou autem a nejste-li řidič z povolání, není tato cesta výkonem práce, takže nárok na mzdu ani na volno nemáte.

Pokud by se však cestování na pracovní cestu uskutečnilo v pracovní době či do ní zasahovalo, třeba by trvalo od 7 do 9 hodin, za tu část, která do pracovní doby zasahuje, byste mzdu obdržel, neboť jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za niž vám mzda dle zákoníku práce náleží. To je určitý rozdíl od cestovních náhrad, včetně stravného, na které máte nárok za celou dobu trvání pracovní cesty, tedy i za dobu cestování na pracovní cestu, tj. již i za dobu od 7 hodin a za dobu strávenou na cestě zpáteční.

Náhradní volno nebo mzdu včetně příplatku by vám však byl zaměstnavatel povinen poskytnout za předpokladu, že byste v rámci zmíněné pracovní cesty musel trávit čas nad vaši běžnou pracovní dobu skutečným výkonem práce, tedy plněním pracovních úkolů pro zaměstnavatele.

V tomto případě by totiž šlo o práci přesčas, protože byla konána mimo určený rozpis směn na příkaz zaměstnavatele, dá-li se již předem určit, že ji bude třeba vykonat, nebo s jeho souhlasem.

Na služební cestu jedině po dohodě

Je třeba podotknout, že zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel může zaměstnance na pracovní cestu vyslat jen na základě dohody. Nevyhovuje-li vám tedy současný režim pracovních cest, doporučuji dohodnout se na jiném, tedy cestu vykonávat vždy během pracovní doby, je-li to možné. Pokud jste však již vyslovil generální písemný souhlas s vysíláním na pracovní cesty, tak i změny v režimu konání pracovních cest může být dosaženo jen po dohodě.

K otázce stravného a stravenek je třeba hned na začátku uvést, že zatímco zaměstnanci vzniká na základě zákoníku práce při pracovních cestách právní nárok na stravné, tak stravenka je benefitem, který zaměstnavatel může, ale nemusí zaměstnanci poskytovat.

Právo na ni tedy nemáte. Většina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na stravování ve chvíli, kdy jej mohou uplatnit jako daňově uznatelný výdaj. To je tehdy, když zaměstnanec odpracuje nejméně tři hodiny v dané směně a zároveň mu nevznikne nárok na stravné podle zákona v průběhu této směny. Pokud uvádíte, že jste odpracoval sedm hodin a v šestnáct hodin jste byl vyslán na služební cestu, bude opět záležet i na rozvržení vaší pracovní doby, ale pravděpodobně se dá říct, že tři hodiny jste v rámci směny odpracoval a zároveň vám během ní nevznikl nárok na stravné. Neznám podmínky vašeho zaměstnavatele pro poskytnutí stravenek, které většinou bývají upraveny ve vnitřním předpise, avšak mám za to, že ve vámi uváděném případě by vám měla být poskytnuta stravenka i stravné.

Jan Kozubek, advokát Becker & Poliakoff, MF Dnes, 15. srpna 2013

21/05/2013 | Český rozhlas - Ostrava

Nezaměstnaní v Karviné mají čím dál větší zájem o dobrovolnou veřejnou službu

Více
Méně
Martin STRAKA, moderátor: 
Nezaměstnaní v Karviné mají čím dál větší zájem o dobrovolnou veřejnou službu. Může za to nabídka tamní radnice, která platí už od února. Za každou směnu věnuje úřad jednu stravenku. I když město kvůli tomu čelilo vlně kritiky, nikdo zatím neprokázal porušení platných zákonů. Z původních 20 nezaměstnaných může takto pracovat už 32 lidí. Mezi nimi je paní Miroslava, která zrovna zametala chodník. Je ráda, že má takovou možnost.

paní Miroslava, nezaměstnaná:
Já jsem 6 roků už na sociálce, prakticky není robota. Já jsem stará, tak už práci neseženu nikde. Bez peněz, víte jak to je. A jsme vděční za to, to mi hodně pomohlo.
07/05/2013 | MD Dnes

Loket chce dávat za úklid stravenky. Zájemci se už hlásí

Více
Méně
Padesátikorunovou stravenku za zametání ulic nabízí město Loket. Přesněji za čtyři hodiny práce denně.

Jako první v kraji se pokouší loketská radnice nalákat na oblíbený benefit místní nezaměstnané, aby se dobrovolně k veřejné službě přihlásili. Nikdo je totiž od začátku roku už nemůže nutit, aby se koštěte chopili. Povinnou veřejnou službu zakázal na konci loňského roku ústavní soud.

Stravenka za půldenní námahu se může jevit jako směšná odměna, přesto Loket v předstihu několik zájemců eviduje. Experiment spustí za pár dní někdy v polovině května, až podepíše s úřadem práce smlouvu o pojištění pracovníků. Starosta Zdeněk Bednář si slibuje, že úklid se na pořádku ve městě projeví.

"Máme zatím pět nebo šest zájemců. Optimálně by jich mohlo být deset. Nevím, jestli je stravenka namotivuje. Uvidíme. Snad uvítají, že budou mít aspoň na cigarety a dají práci přednost před poleháváním doma na gauči," věří Bednář. Loket novinku konzultoval s Karvinou, kde veřejná služba za stravenky už funguje.

Nezaměstnaní v historickém městě dostanou za úkol hrabat trávu, zametat, vysypávat odpadkové koše a čistit hradby od mechu. Vedení Lokte s napětím čeká, jak dobrovolníci k úklidu přistoupí.

"Kdyby se mezi nimi objevil někdo schopný, tak bychom ho mohli na léto nebo i na zimu zaměstnat. Nemůžeme vůči nim uplatňovat žádné sankce. Když nepřijdou, nezbude nám, než jen pokrčit rameny. Doufám ale, že na pořádku ve městě se to projeví," poznamenal starosta.

Loňské rozhodnutí ústavního soudu znamená, že úřad práce už nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který veřejnou službu odmítne. Dřív taková práce (maximálně 20 hodin týdně) byla povinná, jinak lidé přišli i o podporu. ústavní soud označil takovou praxi za ponižující.

Zatímco loni tisíce lidí povinně uklízely města a obce v kraji, teď jich je už jen pár. Dobrovolně a bez nároku na odměnu pracuje 44 lidí na Sokolovsku, 8 na Karlovarsku a 3 na Chebsku.

"Oproti loňsku jich je minimum. Někteří chtějí být ve společnosti, zachovat si pracovní návyky. Baví je to a nechtějí zůstávat doma. Nepracují zadarmo, pořád pobírají od státu sociální dávky," zmínila vedoucí referátu trhu práce v krajské pobočce úřadu práce Veronika Dankanicsová.

Loket před pár týdny vypsal a zase zrušil velké výběrové řízení na úklid města. Tento týden radní rozhodnou o dalším postupu. Díky zaměstnancům ve veřejné službě by radnice mohla na zakázce i ušetřit. Do soutěže se hlásila původně i firma radního Lubomíra Stehlíka. Ta se navíc s Loktem soudí o 2,5 milionu korun. Jde o údajný dluh z doby, kdy firma ve městě provozovala veřejné osvětlení.


29/04/2013 | ČRo Pardubice

Za platbu stravenkou přirážka

Více
Méně
moderátor
--------------------
Asi i vy jste si všimli, že přibývá restaurací, které si za přijímání stravenek účtují přirážku. K celkové ceně za jídlo a pití si při tomto způsobu platby mnohdy připočítávají i 6 %. Umožnil to rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého manipulační přirážka není diskriminační. A také ministerstvo financí nevidí důvod k zásahu. Podle mluvčího Jakuba Haase se pohybuje v tržním prostředí každý zákazník, a tak si prostě může vybrat jít jinam anebo tuhle tu možnost prostě nevyužít.
Jakub HAAS, mluvčí ministerstva financí
--------------------
Restaurace nejsou žádný strategický sektor, není to žádný monopol, kde by stát musel nějakým způsobem vstupovat do nějakých cenových podmínek.
moderátor
--------------------
My jsme tohle téma otevřeli dnes poránu i na našem facebookovém profilu. Je v pořádku, že tohle stát toleruje? Není. Ptá se odpovídá v debatě na Facebooku Petr Toman, náš posluchač. No a takových hlasů tam je víc a i proto jsme pozvali do Ranního interview prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka, dobrý den.
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Ona tahle praxe restauratérů sice podle soudů není nelegální, ale nepovede podle vás k tomu, že lidé přestanou stravenky
využívat, když jejich reálná hodnota bude nižší než ta nominální?
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
No, já se v první řadě domnívám, že se tomuhle tomu problému věnuje více prostoru, než by si ve skutečnosti zasloužil. My jsme si od včerejška udělali nějaký průzkum a skutečně můžu říct, že těch restaurací, které to takto praktikují, mezi naší členskou základnu jsme například vůbec nenašli ...
moderátor
--------------------
No, dost možná po tom, co se o tom mluví a co ten rozsudek padl, tak jich třeba přibyde, pane prezidente.
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Já se nedomnívám, že by jich mělo přibýt. Osobně, co se týká této praxe, tak si myslím, že je třeba říct dvě věci. Zaprvé skutečně stravenky jako takové jsou kupony, není to teda měna a ten provozovatel té restaurace s tím, že si udělá tu směnu,
tak má spojené určité náklady, to je pravda. Navíc ty peníze nedostane ihned, ale někdy třeba do 14 dnů. Na druhé straně si myslím, že ta částka 6 % je v podstatě skutečně směšná a že by byla mnohem lepší cesta zakalkulovat si veškeré náklady do toho pokrmu, to znamená jako konečnou cenu. Pokud ten zákazník, pokud se to dělá tímto způsobem, já, my to nevidíme jako, zaprvé ne jako běžnou praxi a zadruhé vůbec jako vhodnou. Pak by na to měl být zákazník samozřejmě dopředu upozorněn. Ale jak jsem řekl, je to skutečně velmi okrajová záležitost. Já osobně jsem do takové restaurace ještě nikdy nepřišel, nesetkal jsem
se s tím, takže ani z mé osobní zkušenosti vám nemůžu potvrdit, jaké množství těchto restaurací je. Jak jsem řekl, mezi naší členskou základnou žádná taková není.
moderátor
--------------------
Vy jste už zmínil to, že je se zpracováním stravenek více práce, tedy než s hotovostí. Tedy můžete být konkrétnější? V čem je tedy placení stravenkami nákladnější?
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Tak ono je to skutečně mnohem širší ještě pojem. Tady se vůbec diskutovalo, zda stravenky mají být nebo nemají být. Na druhou stranu je to určitá výhoda pro zaměstnance a pro provozovatele restaurací možná cesta k tomu, jak si rozšířit svoji zákaznickou klientelu, zvláště v polední, v době obědů. Ten, ta administrace je samozřejmě spojená s tím, že dostanete stravenky, které se nějakým způsobem znehodnotí, orazítkují, označí a pak s nimi musíte někam dojít, vyměnit je v podstatě za hotové peníze a z toho se odevzdává těm provozovatelům těchto stravenkových systémů provize. Ta provize se teď nevím přesně, ale může pohybovat kolem těch 5, možná i 6 %. V průměru je to něco kolem 4 %.
moderátor
--------------------
Stravenky mohou zaměstnavatelé uplatňovat daňové zvýhodnění. Myslíte si, že by existovaly i poté, co by tahle ta výhoda ze zákona zmizela? Jak by se zrušení dotovaných stravenek projevilo na tržbách hospod a restaurací?
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Tak my jsme na toto téma už dělali jeden průzkum v minulosti, když se toto téma diskutovalo, zjistili jsme, že by pravděpodobně klesly tržby restaurací. Zda by to bylo dlouhodobé nebo jenom krátkodobá záležitost, lze těžko říci. Lidé se stravovat samozřejmě budou, budou se chtít stravovat a myslím si, že je to skutečně vždycky mezi zákazníkem a tou restaurací, co nabídne. Je poměrně dost restaurací, které stravenky přijímají, na druhou stranu jsou i takové, které je nepřijímají. V případě naší členské základny možná téměř polovina provozovatelů restaurací říká, že pokud by se tyto systémy zrušily, že by je to nijak vážně nezasáhlo.
moderátor
--------------------
Vy jste to už naznačil. Ono nejenom se stravenkami se připlácí, ale také při bezhotovostních transakcích, při platbě kartou. I tam si zákazníci stěžovali na to, že jaksi to, ta cena může být jiná, ale s touhle tou stížností u soudu neuspěli. Takže předpokládáte, že to, co jste naznačil, že než diskriminovat různé způsoby placení, tak spíše se upraví ceny všem vzhůru?
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Jistě, jak víte, ono to není jenom stravenky, tady je mnoho vstupů, které dneska v té restauraci v podstatě ten provozovatel platí, jsou to poplatky kolektivních správců, například za to, že máte vůbec restauraci, rádio a spousta dalších, DPH je nižší na vstupu než na výstupu, čili tam je další rozdíl a všechny tyto věci restaurace v podstatě dneska ještě nejsou schopny v některých případech zakalkulovat do svých cen, protože těch restaurací je poměrně hodně a ta konkurence je vysoká. Čili já bych to skutečně viděl, nechal by to na trhu. Domnívám se, že ta nejrozumnější cesta pro provozovatele restaurace je skutečně upravit tak, aby ta cena byla konečná. Je to férové i vůči tomu zákazníkovi.
moderátor
--------------------
Říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Děkujeme za vaše slova. Na slyšenou.
Václav STáREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.
moderátor
--------------------
A o tématu také diskutujeme na facebookovém profilu Radiožurnálu. Stravenky a přirážky při jejich účtování, při placení v 
restauracích. Pište, facebookový profil Radiožurnálu. Děkujeme.
11/04/2013 | Mladá fronta DNES

Senioři si přejí tančit v létě venku. Pomůže jim sbírka?

Více
Méně
Navštívit sraz esperantistů na Islandu, prohlédnout si rodné město z ptačí perspektivy, vyslechnout si hudbu v 
podání operních mistrů nebo navštívit safari ve Dvoře Králové. To je jen zlomek tužeb seniorů, kteří se přihlásili do celorepublikového programu Plníme přání seniorům. Jeho cílem je ukázat, že důchod nejsou jen bačkory, televize a samota, ale čas, kdy se člověk může věnovat svým zájmům.
Porota vybrala ze 327 přihlášených přání 40 žadatelů, kterým pomůže firma Sodexo společně s partnery naplnit jejich přání v hodnotě až 1,5 milionu korun. „Program vstupuje do další fáze a v dubnu začala veřejná sbírka. Zapojit se, a přispět tak na dobrou věc může každý. Naše společnost každý příspěvek do sbírky zdvojnásobí,” řekl Lukáš Malík ze společnosti Sodexo. Mezi 40 vybraných projektů se dostalo i přání Domova seniorů v Budíškovicích na Jindřichohradecku. V tomto domově pořádají taneční zábavy, které si oblíbili i důchodci z blízkého okolí. Za každého počasí tu však mohou tancovat pouze uvnitř, protože venku jim chybí vhodné zázemí. Velkým přáním klientů se proto stal přenosný altánek s tanečním parketem a lavičkami, aby za pěkného počasí mohli tančit i v zámeckém parku, v němž se domov nachází. Na přenosný látkový altán, rozkládací sedací lavice a taneční parket potřebují sehnat 35 tisíc korun. Nejen toto přání najdete na webu plnime-prani-seniorum.cz. Sbírka končí 30. června.
14/02/2013 | Lidové noviny

Stravenky by se měly zrušit

Více
Méně
Čeští restauratéři si stěžují, že jim ubývají zákazníci. Část z nich dokonce letos plánuje své podniky zavřít. Podle některých podnikatelů ale Češi na restaurace nezanevřeli. „Jsou hosté, kteří do restaurací chodí několikrát týdně. Ti, co si to tak často dopřát nemohou, chodí alespoň na narozeniny, promoci nebo třeba výročí svatby," říká šéf společnosti Coloseum Restaurants Jan Mužátko.
* LN Podle menších a hlavně regionálních restaurací je situace na českém trhu pohostinství těžká. Restaurace krachují, hospodští pláčou, že zákazníci přestali chodit a raději sedí doma. Vy se s tímto problémem nepotýkáte? Pokud vyjmeme Prahu jako samostatnou kapitolu, tak v regionech je situace opravdu odlišná. Je to způsobené samozřejmě finančními možnostmi lidí. My si na nedostatek zákazníků zatím nestěžujeme.
* LN Jak to, že restaurace v regionech pociťují tak dramaticky úbytek zákazníků?
Je to samozřejmě hodně spjaté s ekonomickou sílou daného regionu, ale i zde je řada restaurací, které úbytek nepociťují. Jedná se o dobře vedené restaurace s regionální kuchyní a různými specifikacemi. Samozřejmě řada z nich jsou sezonní, například na horách, v lázních nebo historických místech, jako je třeba Český Krumlov a jiné Dále jsou to restaurace jako Potrefená husa, Plzeňské originální restaurace a šalandy. Poslední typy jsou spjaty s pivovary, které se samozřejmě snaží o 
udržení vysokého standartu a mají k tomu vysoce kvalifikované profesionály, kteří se snaží udržet kvalitu bez ohledu na momentální stav personálu. Což já osobně považuji za to nejdůležitější v celém našem oboru. Vždy kvalitně, což je někdy velmi složité - je to nekonečný běh.
* LN Takže jinými slovy problémem restaurací, které si stěžují na nedostatek hostů, je nižší kvalita?
Podle mě je největším problémem, obzvlášť v regionech, kvalita personálu. Prvopočátek je v úrovni vzdělávání na středních odborných školách. Ve zkratce řečeno - absolvent střední školy po nástupu do moderní restaurace umí většinou jen uvařit brambory a nakrájet zeleninu. Se vším ostatním se setkává nově až u nás a naší konkurence.
* LN Neplatí tedy, že lidé kvůli krizi a v rámci šetření restaurace a hospody definitivně odepsali?
V době krize samozřejmě všichni šetří. Neznamená to ale, že by lidé přestali chodit do restaurací. Jíst se bude vždycky. Ale zřejmě vlivem krize a také širokou konkurenční nabídkou u nás je pro hosty podstatné, co za své peníze dostanou. Jsou mnohem náročnější. Důležitá je pro ně dnes zejména kvalita a čerstvost surovin a šetrné technologické postupy. Dbají často na zdravou výživu a chtějí za přiměřené ceny prvotřídní kvalitu. Za méně více...
* LN Takže si podle vás ani v této době většina Čechů čas od času návštěvu restaurace neodepře?
Zcela určitě ne. Jsou hosté, kteří do kvalitních restaurací chodí i několikrát týdně. A pokud se týká zákazníků, kteří si nemohou z rodinného rozpočtu dopřát návštěvy restaurací tak často, určitě využívají alespoň zvláštních příležitostí, jako jsou třeba narozeniny, promoce, vánoční svátky nebo výročí svatby.
* LN Všiml jste si, že by se snižovala průměrná útrata vašich zákazníků?
Neřekl bych, že by se snižovala průměrná útrata hostů, ale četnost jejich návštěv se snížila. V současné době řada firem propouštěla, včetně nás. Lidé, kteří zůstali, mají většinou více práce, a mají tudíž méně času chodit do restaurací -i to může být jedním z důvodů. Na druhou stranu v posledním období v průběhu kampaně prezidentských voleb, kdy jsme neslyšeli o krizi nic,
měl jsem pocit, že lidi začali chodit víc...
* LN Jednou jste například říkal, že zákazníkům často přijde třeba svíčková za 149 korun drahá, ale například za Caesar salát takovou cenu bez problémů dají. Čím to je?
Je to dané změnou doby a změnou požadavků klientů. Řada jídel je spjatá s historii a většina klientů jí zná a může srovnávat. Kdy vám maminka naposledy uvařila svíčkovou a kdy vám připravila salát Caesar? Důležitou roli hraje také změna. Uvedu vám příklad, standardní pečená kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem versus konfitované kachní stehno s redukcí z červeného zelí a bramborovými gnocchi. Suroviny jsou to naprosto totožné, ale zní to i chutná úplně odlišně. Ne všichni máme rádi změnu, ale na druhou stranu skoro všichni rádi něco nového poznáváme. Je to stejné jako v pivovarském oboru. Piva se pije stále stejně, ale střídají se značky, chuti a přicházejí novinky. V ten okamžik se mění podíly na trhu.
* LN Co by podle vás menším a regionálním restauratérům pomohlo, aby dokázali udržet zákazníky a nepřicházeli o tržby? Určitě by pomohla zásadní změna daňové politiky. Tedy jednotná sazba DPH a možnost zahrnout restaurace a gastronomické služby do daňově uznatelných nákladů. V současné době například není catering a s ním spojené služby nákladovou položkou a firmy nemohou uplatnit odpočet DPH. I to nám dělá velké problémy. Přitom jaký je rozdíl mezi dárkově zabaleným francouzským vínem coby nákladovou položkou a dárkovým voucherem do restaurace na francouzské víno? Daňově je to zcela odlišné. Bohužel.
* LN Když jsme u té daňové politiky ministr financí Miroslav Kalousek navrhl v rámci daňové reformy zrušit stravenky. Pomohlo by to podle vás pohostinství, nebo je opodstatnělá obava některých restauratérů, že by jim dramaticky ubyli zákazníci, kteří jimi platí?
Já stoprocentně souhlasím se zrušením stravenek. To je totiž přesně ta situace, o které jsem mluvil - pokud firma bude moci uzavřít smlouvu na stravování přímo s restaurací a bude to pro firmu nákladová položka, bude to určitě ku prospěchu všech. Zároveň to bude pro zdraví zaměstnanců lepší, než když si za stravenky koupí v podstatě cokoliv. Budou se moci v klidu naobědvat. Samozřejmě by se měl zároveň prodloužit čas na oběd ze současných třiceti minut na jednu hodinu. Opravdu nevím, kdo vymyslel 30 minut na jídlo. Možná někdo, kdo má stánek s občerstvením nebo si nosí jídlo s sebou z domova. Dalším problémem, který komplikuje restauratérům život, je pak stravování „nezaměstnanců” v rámci závodních jídelen, státních organizací nebo třeba nemocnic. Podle mého názoru je to zásadní porušení hospodářské soutěže.
* LN V čem?
Jednoduše řečeno, když nemocnice, příspěvkové organizace a státem dotované firmy dostávají dotace nebo finance na vybavení a provozování včetně plateb za energie ze státního rozpočtu, musí je využívat jen a pouze pro potřeby svojí organizace a ne stravovat veřejný sektor, případně dělat cateringové služby. Podle mě jde o evidentní znevýhodnění komerčních soukromých subjektů.
* LN Říkal jste, že jedním z problémů je nedostatečné vzdělání personálu. Co je špatně ve výuce střední škol? Chybí mi jednoznačně větší podpora vzdělávání ve vztahu k podnikatelům a jejich zaměstnancům. A pak jsme opět u systému - například musíme odvádět povinný odvod za osoby se sníženou pracovní schopností. To jsou 4 procenta z přepočteného stavu zaměstnanců. My máme 300 zaměstnanců, pro Coloseum tato částka činí 433 tisíc korun ročně. Osobně se tomu nebráním a chápu nutnost a solidárnost této daně, ale v našem oboru, na rozdíl od jiných, je velmi složité tyto naše spoluobčany zaměstnávat. Na druhou stranu by bylo dobré kdybychom si stejným způsobem mohli snížit daňový odvod za účelem školení a financování postgraduálního studia zaměstnanců, jako je výuka jazyků, zahraniční stáže a podobně. Mohl bych spočítat na prstě jedné ruky, kolik šéfkuchařů se dokáže domluvit v angličtině.
* LN A jak vy školíte zaměstnance?
Hlavně praxí. Pro naše kuchaře a číšníky v současné době připravujeme pravidelná měsíční dvou až třídenní školení a to včetně těch zahraničních. V poslední době nám ale přibývá řada kuchařů ze zahraničí. Pracují u nás Italové, Portugalci, španělé. Pak také samozřejmě Rumuni, Chorvaté, Ukrajinci, ale třeba i Tunisan.
* LN Když už zákazníci jdou na jídlo do restaurace, tak podle odborníků v rámci šetření velmi dobře volí, který podnik navštíví. Podle čeho se podle vás rozhodují?Hraje roli marketing, cena, reklama nebo dobré jídlo?
Všechny jmenované aspekty hrají svou roli. Dobrý marketing nesmíte podcenit, ani když společnost velmi dobře funguje. Není ale nad to, když vám známý nebo kamarád konkrétní restauraci doporučí. A určitě nestačí mít jen dobré jídlo; pokud nebudete mít v restauraci příjemný personál, hosté se vracet nebudou.
* LN Jsou čeští návštěvníci restaurací něčím specifičtí?
Nejde asi paušalizovat české klienty, ale řekl bych, že jsou celkově velmi nároční. Většina z nás cestuje a zajímalo by mě, jaký by byl výsledek, pokud bychom se zamysleli nad určitými detaily a porovnali zahraniční restaurace s těmi českými.
Myslím, že některými věcmi by byli čeští zákazníci překvapeni.
* LN Například?
Například tím, jak dlouho čekáte na jídlo ve většině přímořských států. Je logické, že když si dáte steak, tak jeho příprava prostě nějaký čas zabere. Jak v cizině, tak v Česku. Jenže u moře jste na dovolené, a tak to neřešíte.
* LN Čím ještě by byli Češi překvapeni?
Třeba takovou zdánlivou maličkostí, jako kolik mají v přímořských restauracích toalet. Pokud to porovnáte, tak v Čechách si musíte připadat jak na letišti. Samozřejmě se to ale liší případ od případu. Pokud bych měl české zákazníky zhodnotit, řekl bych, že jsme velmi nároční klienti.
* LN O tom se poslední dobou velmi mluví. Například v souvislosti se stále rostoucími požadavky Čechů na kvalitu a čerstvost potravin a pokrmů. Myslíte si, že je to pro české zákazníky skutečně důležitější než cena?
Kvalita pokrmů, čerstvé suroviny a jejich uchování, to by bylo téma na samostatný článek. Když to ale zjednoduším, tak platí, že kvalita je úměrná ceně. Je otázkou, zda si některé pokrmy nedopřát jen jednou týdně či měsíčně, ale zato ve velmi dobré kvalitě. Je to stejné jako letět na Kanárské ostrovy na týden all inclusive za 9900 korun a čekat za tu cenu 5 hvězdičkový resort.
* LN Velké množství restaurací letos své provozovny zavírá, vy budete nové restaurace naopak otevírat?
My máme v Praze otevřeno osm restaurací a letos plánujeme otevřít další v Olomouci. Takže provozů Pizza Coloseum bude celkem jedenáct.
Pokud firma bude moci uzavřít smlouvu na stravování přímo s restaurací a bude to pro ni nákladová položka, bude to určitě ku prospěchu všech České restaurační řetězce Coloseum Restaurants Firma Coloseum Restaurants vznikla v roce 1991, o čtyři roky později otevřela svou první restauraci Pizza Coloseum v pražské Vodičkově ulici. Momentálně má 15 gastro provozů a zastřešuje například
značky restaurací Jarmark, Café Myslbek, Restaurace nebo Pivovar U Bezoušků v Průhonicích. Zaměstnává 300 pracovníků. Kampa Group Restaurants Norský podnikatel Nils Jebens otevřel první restauraci Kampa Park v létě 1994. Momentálně provozuje ještě restaurace Hergetova Cihelna v Cihelné ulici na břehu Vltavy a Cowboys v pražské Nerudově ulici. Ambiente V roce 1995 otevřel Tomáš Karpíšek na Vinohradech restauraci Ambiente The Living Restaurant, která nabízela americkou kuchyni. Brzy přibyly další pobočky. Dnes patří pod síť Ambiente 13 provozoven, včetně michelinské La Degustation Boheme Bourgeoise. Potrefená husa Tři restaurace značky Potrefená husa provozuje od roku 1999 firma Andersson&Grey. Ta zaměstnává zhruba 80 lidí a její roční obrat je 45 milionů korun.
04/02/2013

Daňová reforma začne už příští rok, plánuje Kalousek

Více
Méně
Takzvaná daňová reforma z dílny ministra financí Miroslava Kalouska má přece jen začít platit od roku 2014. Tedy sice o rok později, než ministerstvo původně plánovalo, ale zároveň o rok dříve, než předpokládá nyní platný „harmonogram”.
Vyplývá to z návrhu, který dokončilo ministerstvo financí a poslalo jej do připomínkového řízení. Jako první o něm ve středu informoval deník Insider. Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Změny měly být původně účinné už od letošního roku. V listopadu 2011 se ale koalice dohodla na ročním odkladu. O pár týdnů
později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.
Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost znovu vrátit na začátek roku 2014. Současně nevylučoval další změny. S výjimkou urychlení účinnosti ale nynější návrh nakonec žádný zásadný posun oproti už schválené verzi nepřináší. Některé změny totiž Kalousek mezitím prosadil jako součást vloni přijatého vládního balíčku rozpočtových opatření – zavedly například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý „solidární příspěvek” a zrušení stropů na zdravotní pojištění), omezily také uplatnění výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných nebo základní slevy na poplatníka
u vydělávajících důchodců.
Předloni schválená reforma sice nakonec byla „jen” obří novelou současných zákonů, a nikoliv zcela novým kodexem, přesto přináší několik zásadních změn. Především má skončit koncept superhrubé mzdy. Formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo nynějších 15 % ze superhrubé mzdy se ale má počítat jako 19 % z hrubé mzdy.
V praxi by tedy sazba pro většinu zaměstnanců mírně klesla, současně jim však stoupnou odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %. Více než dosud by ale po reformě zaplatili lidé s příjmy nad zhruba 100 tisíc měsíčně. Mimo jiné i proto, že si už nebudou moci odečíst základní slevu na poplatníka 24 840 korun ročně.
Skončit mají také některé daňové výjimky, například možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace.
Z 300 na 80 tisíc korun ročně se omezí limit pro odpočty úroků u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření. Zatímco nyní si takto lze snížit samotnou daň až o 45 tisíc korun ročně, nově se limit sníží na 15 200. Kalousek nicméně už dříve ustoupil z původního návrhu zrušit tyto výhody pro nové smlouvy zcela.
Naopak se zvýší maximální limit pro odpočet daru z 10 na 15 % základu daně u fyzických osob, zvýší se i limit pro takzvané příležitostné příjmy z nynějších 20 na 30 tisíc korun ročně.
Obchodníky s akciemi nepotěší prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z nynějších šesti měsíců na tři roky. Výjimkou zůstane prodej do limitu 100 tisíc korun.
Jak ve středu upozornil deník Insider, nový návrh už neobsahuje další pokus o zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Ministr Kalousek tedy tuto svou snahu definitivně vzdává, do voleb se mu ji nepodaří prosadit. S plánem totiž narazil už v roce 2011 při schvalování reformy ve sněmovně, kde proti „zrušení stravenek” hlasovala vedle opozice i část vládní koalice, konkrétně Věci veřejné i část ODS.
Sněmovna však tehdy současně schválila zavedení zaměstnaneckého paušálu v jednotné výši 3000 korun ročně, který Kalousek původně navrhoval právě jako kompenzaci. Ministerstvo proto nyní navrhuje tento paušál zrušit, respektive jej vůbec nezavádět. Pokud by totiž začal platit, aniž by došlo ke zrušení výjimek u zaměstnaneckých benefitů, státní rozpočet by si oproti původnímu záměru naopak pohoršil.
Celý článek a výpis změn zákona najdete na Aktuálně.cz
21/01/2013 | Frekvence 1

Prezidentský kandidát Miloš Zeman se vyjádřil ke stravenkám

Více
Méně
Luboš Xaver VESELý, moderátor  (úryvek z debaty)
--------------------
Dobře a jak byste se tedy zachoval jako prezident České republiky ve vztahu k takovým těm složitým tématům, jako jsou regulační poplatky, takzvaný úsporný balíček, anebo tolik diskutované zrušení stravenek? Co o tom soudíte?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Hm, já si myslím, že je to nesmysl, kdysi bylo takové heslo ještě za minulého režimu, soudruzi, musíme šetřit, ať to stojí, co to stojí. A to je právě ten nesmysl, že šetříte na věcech, které když to škrtnete, tak přinesou malý efekt a velké rozladění. Jinými slovy, na čem já bych šetřil. Především na přebujelém státním aparátu. Na předražených veřejných zakázkách včetně těch armádních. Ale také na tom, a to pokládám za podstatné, aby byl konečně přijat zákon o prokázání původu příjmu a majetku, který jsem neúspěšně předkládal jako premiér Parlamentu, protože to by mohlo přinést velké prostředky už proto, že ten zákon předpokládá zabavení nakradeného majetku.
Luboš Xaver VESELý, moderátor
--------------------
Hm, dobře, ale abychom se vrátili k tomu, na co jsem se ptal, pane Zemane, tak třeba z těch 3 témat třeba ty stravenky, tak to je věc, která se týká spoustu, spousty lidí, milionů pracujících v této zemi. A pan Kalousek, jak dobře víme, plédoval za to, aby byly tyto stravenky zrušeny. Tak je to věc, ve které byste se nás obyčejných pracujících zastal, anebo je vám, promiňte, a ...
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Tak já nepoužívám výraz obyčejní lidé, já používám výraz normální lidé.
Luboš Xaver VESELý, moderátor
--------------------

Tak nechte mě dokončit tu otázku.
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Prosím.
Luboš Xaver VESELý, moderátor
--------------------
Kdybyste se nás, normálních lidí, kteří jsme rádi za stravenky, tak nás byste se zastal, anebo byste to nechal plynout?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Já si myslím, že není důvod rušit stravenky, protože je to věc, která se osvědčila a znáte to konzervativní pravidlo, nikdy neměň věci, které fungují. Měj pouze věci, které nefungují.
17/01/2013 | Mladá fronta DNES

Úklid města za stravenky nebude

Více
Méně
Chomutovská radnice chce zaměstnat dobrovolníky, kteří by nahradili lidi pomáhající při úklidu města v rámci veřejné služby. Ta v prosinci skončila. Magistrát chtěl lidem dávat stravenky, to ale podle zákona nejde.

CHOMUTOV Když Chomutov v prosinci přišel o stovky lidí, kteří pomáhali městu v rámci veřejných služeb, chtěl magistrát část z nich udržet jako dobrovolníky. Plánoval, že je bude odměňovat stravenkami. To se ale zatím nepodařilo prosadit. „Dobrovolnické služby jsou legislativně omezeny. Činnosti, které my bychom potřebovali, se do podmínek zákona nevejdou,” vysvětlila mluvčí chomutovského magistrátu šárka Schönová. Město se přesto nevzdalo myšlenky, že by nějak zaměstnalo lidi, kteří chtějí pracovat třeba jen za minimální odměnu. „Pořád se na tom pracuje, je to v řešení,” potvrdila Schönová.

Pracovníky veřejné služby využíval Chomutov především při úklidu města, kde byly desítky lidí téměř
nepostradatelnými pomocníky. Když přestala veřejná služba fungovat začátkem prosince, poznaly to Technické služby okamžitě. „Podle zákona schválnosti skončila veřejná služba ve chvíli, kdy napadl sníh a potřebovali jsme je nejvíc,” komentoval to tehdy náměstek primátora Martin Klouda.
Na úklid sněhu potřebují Technické služby pomocníky i nyní. Přestože asi šedesát pracovníků veřejné služby stále chybí, částečně se je nahradit podařilo. „Díky nadstandardním vztahům s úřadem práce jsme dostali víc lidí na veřejně prospěšné práce. Ti pomáhají právě třeba s úklidem sněhu. Jde asi o čtyři desítky lidí,” řekla Schönová včera.

Veřejná služba se Chomutovu osvědčovala hlavně v době, kdy ji zajišťovalo samo město. V roce 2011 se do ní zapojily přes čtyři stovky nezaměstnaných, které motivovala možnost si k sociálním dávkám přivydělat. Město jim navíc zajišťovalo co nejlepší podmínky, jako třeba dopravu na pracoviště, pracovní pomůcky nebo v případě potřeby i školení.
Od ledna 2012 se ale vše změnilo: služba přešla pod úřady práce a lidem, kteří se jí zúčastňovali, zákon přiznal už jen sociální dávky, ale nikoliv peníze navíc. Hlavní motivace přivýdělku zmizela, přesto o ni mělo v Chomutově zájem stále asi dvě stě lidí. V prosinci ale služba přestala fungovat úplně, protože ústavní soud vynesl rozsudek, podle nějž je veřejná služba protiprávní.
V Chomutově přitom plnila důležitou funkci i pro samotné nezaměstnané. Magistrátu i lidem sloužila v rámci prostupného zaměstnání - kdo se při ní osvědčil, lépe sháněl práci nastálo. Navíc lidem pomáhala udržovat pracovní návyky, jako je brzké ranní vstávání a dodržování pravidelného režimu. Proto magistrát stále uvažuje, jak veřejnou službu udržet. „Hledáme cestu, jak pomoci lidem, kteří o práci stojí,” prohlásil už v prosinci primátor Chomutova Jan Mareš. Přestože systém dobrovolnictví zatím nevyšel, město dál hledá možnosti, jak podpořit lidi, pro které je nepříjemné zůstávat doma bez práce.


16/01/2013 | Právo

Zaměstnanců s benefity ubývá

Více
Méně
Podle internetového průzkumu mezd a benefitů Platy.cz mezi více než 73 000 respondenty vzrostl v roce 2012 v ČR podíl lidí, kteří nemají v práci nárok na žádný benefit, meziročně o jeden procentní bod na 24%. Průzkum rovněž potvrdil regionální rozdíly v nefinančních benefitech. Zatímco v Praze nemá žádný benefit jen 19 % a v Brně 22 % respondentů, v ústeckém nebo Libereckém kraji je to již 29 % a v Karlovarském kraji 34 % zaměstnanců.
 šance rostou s pozicí
,,Přestože podíl lidí s nefinančními benefity klesl, stále platí, že čím lepší pozice, tím více lidí v dané skupině má alespoň jeden benefit. Ve skupině pomocných zaměstnanců uvedlo 42 % dotázaných, že nedostává žádný benefit. Naopak mezi top manažery nečerpá žádný benefit jen7 %,” říká Kateřina Jaroňová ze společnosti Profesia CZ, která online průzkum mezd a benefitů Platy.cz provádí.
Největší meziroční změnu pocítili administrativní zaměstnanci. Jestliže v roce 2011 nedostalo žádný benefit 22 % zaměstnanců, loni již „ostrouhalo” 25 %. Své přilepšení si naproti tomu udrželi kvalifikovaní techničtí zaměstnanci, z nichž pouze 16 % neobdrželo žádný benefit. Nejčastější odměnou jsou stravenky.
Žebříček pěti nejběžnějších nefinančních benefitů otevírají stravenky, na které má nárok 45 % lidí. Následují odměny, jako je pružná pracovní doba (26 %), dovolená navíc (24 %), penzijní připojištění (23%) a mobilní telefon i k soukromým účelům (23 %).
V meziročním srovnání došlo k největšímu nárůstu (o čtyři procentní body) v podílu zaměstnanců, kteří dostávají stravenky.
Naopak největší pokles (o dva procentní body) byl zaznamenán u vzdělávání. Tento benefit je poskytován čím dál tím méně, přestože ještě v roce 2008 jej čerpalo 33 % zaměstnanců, tedy o 15 % více než letos. Příčinou může být razantní omezení rozpočtů na lidské zdroje během krize, kdy se mezi prvními krátily náklady na vzdělávání.
07/01/2013 | Mladá fronta DNES, Kraj Hradecký

Úředníkům berou stravenky, zřídí se pro ně jídelna

Více
Méně
Krušné časy a možná i kručení v žaludku čeká některé úředníky Královéhradeckého kraje. Aby si vedení zajistilo, že se nebudou chodit krmit ke konkurenci, zruší jim totiž stravenky a na oplátku otevře dotovanou restauraci.
Nadšení ze změny však hejtmanství nesklidilo. Naopak, prší většinou jen stížnosti.
„Na obědy moc nechodím. Nejčastěji obědvám to, co si navařím doma. Ze ztráty stravenek a zavedení obědů v kantýně proto radost nemám, hlavně kvůli kvalitě,” posteskla si jedna z úřednic, která si nepřála zveřejnit své jméno.
„Samozřejmě se nám nelíbí, že ztratíme možnost volby. Na stravenky jsme se najedli kdekoli, ale až se otevře závodní jídelna, už se vůbec nehneme z baráku. A nejvíc jsou nešťastní ti, kteří na obědy nechodí. Za stravenky dělali nákupy a teď vlastně o tisícovku měsíčně přijdou,” řekl pod podmínkou anonymity další úředník.
Nová „závodní krajská jídelna” vznikne v bývalé restauraci Nový pivovar, kde je už skoro tři čtvrtě roku studená plotna.
Začít krmit hladové úřednické krky by měla od března.
Poté co původní nájemce skončil s několikatisícovým dluhem na nájmu, vedení kraje rozhodlo chopit se hrnců a vařeček samo. „Restaurace bude fungovat jako jídelna pro zaměstnance a začne ji provozovat Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje,” potvrzuje mluvčí krajského úřadu Jiří Hošna.
„Kraj bude zaměstnancům obědy v této restauraci dotovat místo toho, aby jim poskytoval stravenky,” doplnil Hošna.
Oběd by měl úředníky stát dvacet až třicet korun. „Zatím nevíme, jak budou vařit ani z kolika jídel budeme mít na výběr,” naznačil jeden z nespojených zaměstnanců.