Média

icon
24/07/2015 | iprosperita.cz

Nejlepší firemní benefity jsou zadarmo

Více
Méně
úspěch firem závisí především na schopných zaměstnancích, kteří mají dobré nápady zvyšující produktivitu a kvalitu, popřípadě podporující image firmy. Zaměstnance je možné motivovat nejenom penězi, ale i firemními benefity. Ty nejoblíbenější z nich jsou přitom daňově zvýhodněné, nebo dokonce úplně zadarmo.

Pro rozvoj a budoucnost každé společnosti je ideální, když jsou její pracovníci v zaměstnání spokojeni a práce je baví. Nejlepší pracovní výsledky vznikají v příjemné a přátelské atmosféře, kde nic není problém. Osobní pohoda každého zaměstnance se pozitivně projevuje na jeho výsledcích a výkonech. Do určité částky, která je pro každého rozdílná, jsou primární motivací peníze. Na významu však nabývají i jiné aspekty, jako je možnost seberealizace, pracovní kolektiv či skloubení práce s péčí o děti. „Někteří zaměstnanci akceptují i nižší mzdu, když jim zaměstnavatel nabídne zajímavé firemní benefity. Pro menší firmy jsou firemní benefity šancí, jak zvýšit svoji atraktivitu pro zaměstnance oproti konkurenci,” doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Proč nabízet práci z domova?

Zaměstnavatelé mají řadu možností, jak práci zaměstnancům zpříjemnit a nalákat do firmy nové inovativní zaměstnance. Nejoblíbenější firemní benefity jsou přitom zadarmo. Mezi ně patří zejména pružná pracovní doba, kdy si zaměstnanci mohou svoji práci časově libovolně řídit, práce z domova nebo zkrácené úvazky. Trendem je zejména umožnit zaměstnanci pracovat alespoň několik dní týdně z domova, pokud to povaha jeho práce dovoluje. Kreativní zaměstnanci často potřebují k práci svůj klid a pohodu. Na svém oblíbeném křesle mají u počítače více nápadů než v práci. Navíc mohou pracovat večer nebo v noci dle libosti. Zaměstnanci pracující z domova mohou lépe sladit rodinný a profesní život, což má velmi dobrý vliv na jejich výsledky. Stačí pracovat dva dny v týdnu z domova a získaný klid se rychle odrazí na pracovní morálce. Nabízením alespoň částečné práce z domova si firma též výrazně zlepšuje svoji image v očích potenciálních zaměstnanců a mívá více talentovaných uchazečů o zaměstnání než dříve. Práce z domova přitom zaměstnavatele nemusí stát nic navíc. Naopak, může dokonce šetřit provozní náklady.

Menší firmy a firemní benefity

Někteří zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců nechtějí firemním benefitům věnovat čas a potřebnou administrativu. Přitom právě firemní benefity jsou možností, jak zaujmout uchazeče o místo a udržet si nejlepší zaměstnance. Řada benefitů je daňově zvýhodněna a je škoda toho nevyužít. Stejného prospěchu pro zaměstnance je možné dosáhnout s nižšími náklady v porovnání se zvýšením hrubé mzdy. U řady nepeněžních firemních benefitů se neplatí povinné pojistné ani daň z příjmu. „Když zaměstnavatel zvýší zaměstnanci s průměrnou mzdou hrubou mzdu o 1 000 Kč, vzrostou jeho mzdové náklady o 1 340 Kč a zaměstnanec obdrží na účet cca 680 Kč. Jestliže zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou ve výši 1 000 Kč na některý z benefitů s výhodným daňovým režimem tak jsou náklady zaměstnavatele 1 000 Kč a užitek zaměstnance je rovněž 1 000 Kč,” vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Příspěvek na penzijko a životko je dobrou volbou

Zaměstnavatelé mohou svým pracovníkům nabídnout celou řadu benefitů, záleží na jejich uvážení a firemní politice. Některé z nich – například notebook, služební auto, příspěvky na sport nebo kulturu – však lze poskytnout jen někomu. Naproti tomu stravenky, týden dovolené navíc, příspěvek na životní pojištění, příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření mohou využít všichni zaměstnanci. Tyto firemní benefity jsou tedy v praxi velmi oblíbené. Zejména příspěvek na „penzijko” a „životko” je díky daňovému zvýhodnění atraktivní pro zaměstnavatele i zaměstnance. „Z ročního příspěvku zaměstnavatele na zaměstnancovo životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření do částky 30 000 Kč neplatí žádné daně ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel,” dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Pro zaměstnance je tedy finančně výhodnější, když mu zaměstnavatel přispívá měsíčně 2 500 Kč na některou z uvedených smluv, než aby mu o tuto částku zvýšil hrubou mzdu. Ze zvýšené hrubé mzdy by totiž musel zaplatit daň z příjmu, jakož i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Odborníky je nutné udržet

Každý zaměstnanec má jiné potřeby a přání, kterým lze poskytované firemní benefity přizpůsobit. Inovativní zaměstnanci jsou pro budoucnost firmy nenahraditelní. Firmy přicházející o odborníky mají velké problémy. Nejlepší zaměstnanci by tedy měli vědět, že si jich společnost váží. Podíl na firmě při splněných vytýčených cílech je pro řadu odborníků rozhodujícím firemním benefitem, který je motivuje k ještě lepším pracovním výsledkům. S odchodem klíčových zaměstnanců totiž odchází i jejich know-how a kontakty. Získání nového schopného zaměstnance není přitom snadné a začátek jeho kariéry u zaměstnavatele je spojen se zvýšenými firemními výdaji.

(tz)


ZDROJ: http://www.iprosperita.cz/firmy/6192-nejlepsi-firemni-benefity-jsou-zadarmo
29/05/2015 | Hospodářské noviny

Česko čeká „velká“ digitalizace stravenek. Klasické papírové ale jen tak nezmizí

Více
Méně
Vyhraje při placení obědů stravenkami papír, nebo elektronická podoba jídelního kuponu na platební kartě či v mobilní aplikaci? Ukáže se to brzy. Malá stravenková revoluce se už rozbíhá na straně poskytovatelů nejčastějšího zaměstnaneckého benefitu v Česku.

Jejich motivace je zřejmá. Ušetřit náklady na papírovou administrativu kuponů. Ale nejen to.
Loni poprvé mohli sami zaměstnanci v některých firmách v tuzemsku, jako Coca-Cola, Nestlé nebo Siemens, využít programu Benefit Plus. Ten nabízí možnost nahrát určitou sumu na speciální stravovací účet a z něj pomocí speciální karty platit. Další variantou je mobilní aplikace, která příslušnou sumu strhává při načtení oběda. Platbu těmito e-stravenkami umožňuje nyní v Česku kolem 300 míst, svým zaměstnancům je nabízejí tři desítky firem.

Benefit Plus následovaly další. Například společnost Edenred vydávající stravenky Ticket Restaurant nedávno na podobném principu digitalizovala svoji nabídku ve spolupráci s výrobcem platebních karet MasterCard. Ani tady zatím nejde o masové užití. Brzy to ale může být jinak.

Do akce jdou velcí hráči „S elektronickými stravenkami se chystáme na český trh na konci letošního roku. Budou mít podobu platební karty,” plánuje z pozice lídra trhu zaměstnaneckých benefitů v Česku, společnosti Sodexo Benefity, její ředitelka Martina Grygar Březinová.

Firma spolupracuje v Česku s 25 tisíci klienty, celkem obsluhuje přes 600 tisíc zaměstnanců. Partnerů, kteří přijímají poukázky Sodexo, je v Česku přes 40 tisíc. Digitalizace se má postupně týkat nejen stravenek, ale všech služeb, které mohou lidé jako zaměstnanecký benefit čerpat.

U Sodexa ani u dalších to ovšem neznamená, že papír zmizí úplně.

Řada lidí podle Grygar Březinové vnímá papírovou stravenku jako něco, čím se mohou doma pochlubit, lidé okamžitě vědí, kolik stravenek, a jakou sumu tedy v peněžence navíc mají. I ostatní firmy spolu s e-stravenkami dál nabízejí a budou nabízet papírovou klasiku. Mimo jiné třeba i kvůli reklamě, které se papírový kupon může stát nosičem.

Elektronizace stravenek je nicméně jednou z klíčových strategických priorit i dalšího velkého poskytovatele firemních benefitů v Česku, společnosti UP (dříve Cheque Déjeuner). „Na papíru není možné službu, nejen stravenku, personalizovat. S naší digitální stravenkou chceme přinést víc než pouhé přenesení platby z papíru do jedniček a nul,” vysvětlila v nedávném rozhovoru pro HN prezidentka společnosti UP Catherine Coupetová.

Personalizací má na mysli to, že s účtem konkrétního zaměstnance bude možné speciálně pracovat. „Nechceme obchodovat s informacemi o majitelích účtů. Ale dám jiný příklad. V naší síti poskytovatelů máme řadu malých obchodníků. Ti nemají na to, nějak pracovat s věrnostním programem. Spolu s elektronickým účtem a elektronickou stravenkou můžeme obchodníkovi a zákazníkovi takový benefit přinést my,” vysvětluje Coupetová.

Coupetová řídí celosvětovou centrálu firmy. Česko bylo ale první zahraniční expanzí francouzské společnosti. A šéfka UP tvrdí, že Česká republika je i dnes místem testování většiny inovací skupiny. Elektronická stravenka UP by tady měla být k dispozici v řádu měsíců.

S digitalizací stravenek jsou v Evropě velmi daleko v Turecku. „Tam skoro ani nezažili papír. V tamních obchodech jsou zvyklí používat klidně deset různých terminálů. Naopak my Francouzi papír milujeme a prosadit digitalizaci je obtížné,” podotýká Coupetová. úplně nejdál je ale dematerializace papírových stravenek v Belgii. „V této zemi je to totiž dané zákonem. A do elektronické podoby je konvertováno už 60 procent stravenek,” připomíná Grygar Březinová. Provozovatelé restaurací jsou pro V dnešní době, kdy jsme svědky elektronizace všeho, jde i u stravenek o přirozený vývoj. „Ušetří to spoustu lidské práce a vše to zjednoduší. Příjem a kontrola jsou velmi snadné a o mnoho jednodušší, než je tomu u současných více rozšířených papírových stravenek,” poznamenává provozní ředitel sítě Coloseum Restaurants Honza šimice.

Digitální stravenky nezmění nic na tom, jak jsou poukázky vypořádávány mezi restauratéry a firmami jako Sodexo a spol. Restauratéři obvykle platí do pěti procent z tržeb poskytovateli stravenek.

Díky stravenkám lidé do restaurací chodí o něco častěji, hlavně na pracovní obědy. Jenže s e-stravenkami přijdou restauratérům peníze za ně zase dříve.

***

1,3 mil. Čechů dostává od svého zaměstnavatele jako benefit stravenky. Jejich průměrná hodnota je 70 korun.

1/3 tržeb v českých restauracích je uskutečněna stravenkami. Celkem jde zhruba o 16 miliard korun ročně.

55 %

nominální hodnoty stravenky zpravidla hradí zaměstnavatel. Je to pro něj daňově nejvýhodnější.

O autorovi| Michal šenk, michal.senk@economia.cz

19/05/2015 | podnikatel.cz

Připomeňte si, jaké daňové výhody přináší nejoblíbenější zaměstnanecké benefity

Více
Méně
Zaměstnanecké benefity se těší poměrně velké oblibě, a to jak mezi zaměstnanci, tak i mezi zaměstnavateli. Jsou totiž osvobozeny od daně a daňově uznatelné.

Málokterá společnost nenabízí svým pracovníkům nějaký ten zaměstnanecký benefit. Mezi nejoblíbenější stále patří stravenky či příspěvky na penzijní připojištění. Výhodou benefitů pro zaměstnavatele je, že si je z velké části může odečíst z daní. Pro zaměstnance by zase měly představovat příjem osvobozený od daně nepodléhající odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Ze stravenek lze daňově uznat 55 %

Jedním z nejrozšířenějších benefitů jsou stravenky. Zaměstnavatelé pak mají jako daňově uznatelný náklad 55 % z ceny stravenky. Zaměstnanci tak zpravidla sami platí 45 % ceny stravenky. Někteří zaměstnavatelé platí dokonce plnou cenu stravenky, částku nad 55 % hodnoty stravenky však nelze daňově uznat jako náklad.

U životka došlo letos k omezení

Zaměstnavatelé často přispívají zaměstnancům na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. Příspěvky do 30 000 korun ročně jsou osvobozeny od daně. U životního pojištění však došlo letos ke změně, která činí tento benefit méně výhodným. Zjednodušeně řečeno – pokud aktualizovaná smlouva o životním pojištění umožňuje pojištěnému předčasnou výplatu pojistného plnění, musí být z příspěvku zaměstnavatele odvedena daň a pojistné. Tímto se stává uvedený benefit nákladnějším a méně výhodným pro obě strany, vysvětlila Simona Kůželová ze společnosti RSM TACOMA.

U automobilů a mobilů se příčítá 1 %

Využití služební vozu nebo mobilu pro soukromé účely se už rovněž zařadilo mezi běžné zaměstnanecké benefity. U automobilu se zaměstnanci k základu daně a k základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění přičítá 1% z pořizovací ceny automobilu a zaměstnanec z tohoto 1% zaplatí daň i pojistné. Částka za ujeté soukromé kilometry bývá obvykle zaměstnanci stržena ze mzdy. Zaměstnavatel může náklady za ujeté soukromé kilometry hradit, v tom případě zaměstnanec platí jen daň a pojistné. Obdobné je to u soukromých hovorů ze služebního telefonu, doplnila Simona Kůželová

Na rekreaci bez daně maximálně 20 tisíc

Podnikatelé též mohou zaměstnancům vyplácet z fondů tomu určených příspěvky na kulturní a sportovní akce, použití zdravotnických, vzdělávacích a rekreačních zařízení. Pro zaměstnance jde o příjmy osvobozené od daně. U příspěvku na rekreaci je však pro osvobození od daně stanovený limit 20 tisíc korun ročně.


ZDROJ: http://www.podnikatel.cz/clanky/pripomente-si-jake-danove-vyhody-prinasi-nejoblibenejsi-zamestnanecke-benefity/

21/04/2015 | ct24.cz

Stravenky jdou s dobou. Opustí papír a budou elektronické

Více
Méně
Praha – "Berete stravenky?" Otázka, kterou u oběda položí více než 1,3 milionu Čechů, se během několika měsíců zřejmě změní na: "Berete elektronické stravenky?" Jeden z nejběžnějších zaměstnaneckých benefitů v tuzemsku se totiž posouvá o technologický krok dál a brzy bychom měli stravenkami platit podobně jako bezkontaktními platebními kartami.

Majitelé restaurací fenomén stravenek nevnímají příliš pozitivně a berou je spíš jako komplikaci. "My stravenky odevzdáme dál s tím, že nám z nich stejně berou pět procent. Takže pro nás to vlastně nemá žádný význam," uvedl Jan Rychtařík, provozní pražské restaurace U Sudů. Přitom jsou to ale právě stravenky, díky nimž lidé v Česku chodí pravidelně na obědy. Podle analýzy Asociace provozovatelů poukázkových systémů tvoří kupóny dokonce třetinu tržeb za obědy.

Restauratéři připouštějí, že podíl stravenek na tržbách není zanedbatelný, přesto je ve svých podnikcích vesměs nevidí rádi. "Stravenky jsou primárně určeny k veřejnému stravování občanů, to znamená, že by měly tomuto účelu přímo sloužit. Možnost jejich využití by měla být pouze ve střediscích veřejného stravování," uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek s tím, že by se jimi nemělo platit ani v obchodech.

I restauratéři by ale mohly uvítat, že za pár měsíců už může být platba stravenkami jednodušší. Firmy, které je vyrábějí, chtějí totiž přijít s jejich elektronickou verzí. Lidé by s nimi pak platili jako s klasickou bezkontaktní platební kartou. "Tuto kartu budou akceptovat platební terminály a máme i řešení pro provozovny, které nejsou vybavené platebními terminály. Tam bude možné platit pomocí platební aplikace přes tablet nebo smartphone," vysvětluje Martin Bulíř, generální ředitel společnosti Edenred, která právě teď spouští pilotní projekt. Už naostro by se elektronických stravenek mohli lidé dočkat ještě před prázdninami.

Už žádné doplácení v hotovosti

A do konce roku by se k Edenredu měla přidat i konkurence. "Zákazník bude moci zaplatit přesnou částku. To znamená, že zaplatí za oběd přesně tolik, kolik potřebuje," doplňuje Tomáš Kopřiva, ředitel rozvoje společnosti Sodexo. Odpadla by tak povinnost, kdy musí zákazník částku doplatit hotově. Většina restaurací a obchodů totiž na stravenky nevrací.

"Tím zásadním problémem pro provozovatele restaurací je náklad navíc a poměrně velká administrativní zátěž a manipulace s těmi stravenkami. Když je přijmou, tak pro ně zdaleka práce nekončí," dodává Stárek na téma elektronických kupónů.

Stravenky v současné době využívá více než 1,3 milionu zaměstnanců, kteří jimi zaplatí zhruba 16 miliard korun ročně. Kupony, jejichž průměrná hodnota je 70 korun, poskytují svým zaměstnancům tři čtvrtiny firem.

ZDROJ: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/308635-stravenky-jdou-s-dobou-opusti-papir-a-budou-elektronicke/
29/03/2015 | tyden.cz

Ceny obědů v Česku neustále rostou. Kde nejvíc?

Více
Méně
Ceny obědů v Česku vzrostly za poslední čtyři roky v průměru o sedm procent. Nejvíce v ústí nad Labem, v Praze a v Brně. Na Liberecku a Olomoucku naopak mírně klesly. Vyplývá to z průzkumu stravenkové společnosti Sodexo Benefity.

Ve srovnání let 2011 a 2014 si obyvatelé ústecka za polední menu připlatili o čtvrtinu, v Praze a v Brně pak obědy podražily o patnáct a sedmnáct procent. Nejvyšší cenu stále s výrazným náskokem drží hlavní město, kde oběd v restauraci v průměru stojí 110 korun. Ve srovnání s tím patří ústí nad Labem i přes zvýšení ceny s průměrnými 88 korunami k nejlacinějším.

"Pokud by pokračoval současný trend, průměrný oběd bude každý rok dražší o zhruba pět až 10 procent," uvedla Klaudia Tóthová, marketingová ředitelka společnosti Sodexo Benefity. Současně se zvyšováním cen registruje společnost rovněž zájem zaměstnavatelů o zvyšování nominální hodnoty jídelních kuponů, které poskytují zaměstnancům.

Sodexo na tuzemském trhu podniká od roku 1993. Kromě poskytování stravovacích a volnočasových poukazů, provozuje firemní restaurace a poskytuje další služby jako je například správa a úklid budov. Kromě jídelních kuponů Sodexo jsou v tuzemsku rozšířené například stravenky Ch?que Déjeuner a Ticket Restaurant.


ZDROJ: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ceny-obedu-v-cesku-neustale-rostou-kde-nejvic337898.html

04/03/2015 | ct24.cz

Český oběd? Stravenky a polední meníčka

Více
Méně
Pouze 53 procent českých zaměstnanců si najde každý den ve stejnou dobu čas na oběd. Když v poledne na jídlo vyrazí, jdou nejčastěji do kantýny nebo do restaurace, a to dokonce nejčastěji z celé Evropy. Češi si také začínají více hlídat, co si k jídlu dávají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred, který je součástí programu FOOD. Ten organizuje Evropská unie, která chce podle odpovědí lidí případně upravovat priority a doporučení pro stravování zaměstnanců.

Průzkum, do kterého se zapojilo na sedm stovek restaurací, zmapoval zhruba 8 500 zaměstnanců – strávníků. Z jeho výsledků vyplynulo, že Češi nemají příliš zafixovaný pravidelný oběd – pouze 53 procent z nich si udělá každý den čas na polední jídlo, jinde v Evropě je to ale až 94 procent.

V čem Česko naopak drží primát, jsou obědy v jídelnách a restauracích – chodí do nich 65 procent všech obědvajících. Například ve Francii, kde průzkum také probíhá, jich je pouze 18 procent. "My si to vysvětlujeme hlavně dobře fungující sítí takzvaných stravenek, ale také i tím, že ze strany nabídky restaurací přišla polední menu, která jsou takovým specifickým fenoménem České republiky," říká Pavel Kusý, ředitel marketingu a strategie společnosti Edenred.

Polední menu podle Kusého spojují hned několik výhod – jídlo je připravené a hotové za poměrně krátkou dobu, takže se lidé stíhají vrátit do práce. Vedle toho je také časté, že jsou meníčka vypsaná vždy na celý týden, tím pádem má člověk přehled i o tom, co bude během příštích dní jíst. A v neposlední řadě je důležitá samozřejmě i cena.

V již zmiňované Francii lidé sice mnohem méně obědvají v jídelnách nebo restauracích, ale na druhou stranu zase kladou větší důraz na to, aby jedli. To znamená, že častěji jedí přímo na pracovišti, v odpočinkové místnosti nebo na cestě. Podle Kusého je u Francouzů mnohem více zakořeněný důraz na to, aby si jídlo skutečně dali.

Češi se začínají zajímat o to, co jedí

Podle dat v roce 2009, kdy tento průzkum začínal, řešilo nutriční hodnoty oběda pouze 30 procent Čechů. Poslední výsledky ale ukázaly, že se to za těch několik let zlepšilo – dnes už se o složení oběda stará 40 procent lidí. "Už nás tolik nezajímá najíst se za co nejnižší cenu co největší objem, ale zvažujeme i to, co si dáme, co si vybereme a jakou to má nutriční hodnotu, co nám to přidá," popisuje Kusý.

V rámci projektu FOOD vznikla kritéria, podle nichž lze hodnotit vyváženost konkrétního jídla v konkrétní restauraci. Zákazník má možnost ji v několika kategoriích v podstatě oznámkovat. Lidé si tak budou moci vyměňovat informace o tom, zda například v určitém podniku nabízejí k obědu i saláty nebo jestli je možné objednat si poloviční porci.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/303597-cesky-obed-stravenky-a-poledni-menicka/
04/03/2015 | aktualne.cz

V Česku roste počet zaměstnanců, kteří vůbec neobědvají

Více
Méně
Průzkum také ukázal, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy Češi přes poledne výrazně více navštěvují restaurace. Přitahují nás polední menu. Praha - V Česku

Praha - V Česku roste počet zaměstnanců, kteří vůbec neobědvají. Jejich podíl se mezi léty 2009 až 2015 zvýšil ze šesti na osm procent. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu stravenkové společností Edenred. Do průzkumu realizovaného v rámci projektu Evropské unie FOOD se zapojilo více než 700 restaurací a 8500 strávníků z evropských zemí.

V České republice pravidelně obědvá pouhých 53 procent lidí. Například ve španělsku pravidelný oběd dodržuje 83 procent zaměstnanců.

Průzkum také ukázal, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy Češi přes poledne výrazně více navštěvují restaurace a jídelny. Tuto možnost stravování preferují dvě třetiny (66 %) českých účastníků průzkumu. Například ve Francii se takto stravuje pouze 18 procent zaměstnanců.

"Je to dáno zejména tradicí poledních menu, která jsou v tuzemsku rozšířenější než na západ od českých hranic," uvedl ředitel marketingu a strategie společnosti Edenred Pavel Kusý.

Ve Francii, Belgii nebo Itálii je naopak daleko větší podíl zaměstnaných lidí, kteří si na oběd odskočí z práce domů. Zatímco v Česku se to týká necelých tří procent lidí, ve Francii jde o více než čtvrtinu všech zaměstnanců.

Nezdravý způsob stravování u pracovního stolu zaznamenal v Česku mírný nárůst o více než dva procentní body na 12,4 procenta. Lidé zde však celkově chtějí jíst zdravěji. Zatímco před šesti lety při výběru oběda přihlíželi k nutriční hodnotě tři z deseti Čechů, nyní to jsou čtyři lidé z deseti.

Poměr mezi cenou a kvalitou se v poslední době radikálně změnil. ”Lidé více hledají kvalitu, než se jen najíst co nejvíce za co nejmenší cenu. Strávníka dnes zajímá i surovinová skladba a čerstvost,” komentuje trend Filip Sajler, šéfkuchař a spolumajitel společnosti zaměřené na firemní stravování Perfect Canteen.

Podle Sajlera se cena kvalitnějšího poledního menu, kterou je zákazník ochoten zaplatit, pohybuje okolo sto korun. ”Udělat kvalitní menu za 69 korun je ekonomicky nereálné,” dodal.

Zdroj: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-cesku-roste-pocet-zamestnancu-kteri-vubec-neobedvaji/r~c04855a4c28611e4ab15002590604f2e/
05/02/2015 | Mladá fronta DNES

Soukromý sektor versus státní správa

Více
Méně
Názor

Pořád platí, že práce ve státním sektoru je větší jistotou než ta v soukromém.
Nemusí být tolik flexibilní a naráží na kostrbatost vnitřních procesů, nicméně si státní zaměstnanci vydělají více peněz než ti v soukromých firmách (když vycházíme z mediánu hrubých mezd). Zaměstnanci zde můžou počítat s odměnami ve formě osobního ohodnocení, častý je i příspěvek na stravování (stravenky). V soukromém sektoru existuje možnost flexibilnější pracovní náplně, benefity jsou časté u mezinárodních firem (stravenky, příspěvky na pojištění, více týdnů dovolené...), to platí u většiny administrativních pozic. Na druhou stranu, místa ve výrobě jsou často bez jakýchkoliv benefitů. V soukromé sféře je víceméně pravidlem neřešit striktně pracovní dobu, takže se dělá víc přesčasů, i když v poslední době lze tento trend pozorovat i na některých ministerstvech, zejména u pracovních pozic napojených na EU.

O autorovi| Petr Bujalka, poradensko-personální agentura McROY Czech
22/01/2015 | Prosperita

Benefity: Prosperující firmy nabízejí auto a podporují sport

Více
Méně
Podle aktuálních výsledků průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a ING Pojišťovny patří automobil mezi zaměstnanecké benefity, jejichž nabídku silně ovlivňuje kondice firmy. Společnosti se zlepšující se ekonomickou situací jej svým zaměstnancům poskytují v 83 procentech.

Firmy v horší kondici nabízejí vozidlo jen v 63 procentech. Obdobně jsou na tom příspěvky na vzdělávání, sport a podporu zdraví, kterých dostává až o třetinu více zaměstnanců prosperujících společností.
„Dobrá ekonomická situace znamená menší nároky na řízení nákladů. Například služební automobil, který byl v posledních krizových letech poskytován jen pro pracovní účely, mohou zaměstnanci opět používat i soukromě,” uvedl Radek špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost.

    Největší závislost zaměstnaneckých výhod na ekonomické situaci podniku podle 8. vlny průzkumu vykazují příspěvky na vzdělávání a na zdraví (vitamíny, rehabilitace atd.). Zaměstnancům na ně přispívá o 30 procent více firem se zlepšující se ekonomickou situací než podniků, kteří svou situaci vnímají jako zhoršující se. Vzdělávání, které je mimochodem druhý nejčastěji poskytovaný benefit, podporuje 87 procent, jimž se daří dobře, ale jen 57 procent podniků v horší kondici. U zdraví je poměr 50 procent ku 20 procentům.

    Ve zdravém těle zdravý duch. I tak by se dalo shrnout oživení zájmu o příspěvky na další benefit, kterým je sport. Společnosti se zlepšující se ekonomickou situací ho podporují více než 2,5krát častěji. Konkrétně na něj přispívá 47 procent firem, kterým se daří v porovnání s 20 procenty podniků se zhoršující se situací.
    „Oba typy příspěvků navíc podporují trend dlouhodobých investic do zaměstnanců, který má firmě udržet a přilákat kvalitní lidi,” dodal Radek špicar.

    Zájem o dlouhodobé benefity potvrzuje i postavení příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. „Zaměstnanci tento benefit vnímají jako nadstandardní ohodnocení a podporu zaměstnavatele ve vytváření finanční rezervy na penzi. Česká legislativa navíc umožňuje příspěvky na ně odečítat od daňového základu,” doplnila ředitelka Employee Benefits ING Pojišťovny Kateřina štěrbová.
    Příspěvek na penzijní připojištění a spoření tak dnes v seznamu benefitů nalezneme u 73 procent společností, kterým se daří, oproti 60 procentům firem se zhoršující se situací.

Ekonomická situace společností: zhoršila zlepšila rozdíl
Mobilní telefon 83 % 90 % 7 %
Vzdělávání 57 % 87 % 30 %
Zdraví (lékařské prohlídky) 71 % 77 % 6 %
Pitný režim 77 % 81 % 4 %
Stravenky 80 % 64 % -16 %
Služební automobil 63 % 83 % 20 %
Věcné dary / jednorázové odměny 66 % 70 % 4 %
Příspěvek na spoření na penzi 60 % 73 % 13 %
Příspěvek na životní pojištění 49 % 57 % 8 %
Sport 20 % 47 % 27 %
Zdraví (vitamíny, rehabilitace atd.) 20 % 50 % 30 %
13. plat 51 % 41 % -10 %
Kultura 26 % 34 % 8 %
Zaměstnanecké půjčky 29 % 34 % 5 %
Očkování proti chřipce 23 % 34 % 11 %
Příspěvek na dovolenou 20 % 24 % 4 %
Flexi poukázky 17 % 31 % 14 %
Dny volna, tzv. Sick Days 26 % 24 % -2 %
Příspěvek na cestování do zaměstnání 9 % 27 % 18 %

Zdroj: ING Pojišťovna a Svaz průmyslu a dopravy ČR

12/01/2015 | Právo

Zvýhodnění stravenek až do výše 104 korun

Více
Méně
Stravenky patří mezi nejrozšířenější tuzemské zaměstnanecké benefity. Jejich průměrná nominální hodnota se každým rokem zvyšuje. V současné době dosahuje 68 korun. Od 1. ledna 2015 ale zvýhodňuje stát stravenku až do výše 104 Kč, je to tři koruny víc než loni.

Průměrná nominální hodnota roste

Do hodnoty nejpopulárnějšího zaměstnaneckého benefitu se promítají rostoucí ceny surovin i energií. Proto i průměrná nominální hodnota stravenek, které firmy poskytují svým zaměstnancům, se v posledních letech navzdory hospodářské krizi stále zvyšuje.
Podle aktuálních statistických údajů Cheque Déjeuner, společnosti vydávající jeden z druhů stravenek, je meziroční nárůst jejich hodnoty až o čtyři procenta.
"Navýšení nominální hodnoty stravenky znamená vzhledem k inflaci a nárůstu cen stravování dobrou zprávu pro zaměstnance, že jejich stravenka neztrácí svoji hodnotu, i pro zaměstnavatele, že je stále atraktivním daňově uznatelným nástrojem motivace," říká Jiří Kráčmar, generální ředitel Cheque Déjeuner.
Nejvyšší průměr nominální hodnoty jedné stravenky je v Praze (74,57 Kč), nejnižší pak v Plzeňském kraji (65,40 Kč).
Zaměstnavatelé přitom obvykle hradí část odpovídající 55 procent celkové hodnoty stravenky, přičemž daňově uznatelný náklad je až do výše 70 procent sazby stravného. Zaměstnanci pak doplácejí pouze její zbývající část.
01/01/2015 | podnikatel.cz

Nejdůležitější nastávající změny pro zaměstnavatele

Více
Méně
V oblasti mzdového účetnictví dochází k řadě zásadních změn. Některé budou účinné již pro rok 2014. Zde je výběr nejdůležitějších z nich.

Nastávajících změn je skutečně hodně. Přináší je nový zákon o dětských skupinách, novela daňových zákonů, novela zákona o zaměstnanosti a inspekci práce, ale tradičně i některé vyhlášky a sdělení vlády vždy pro následující kalendářní rok.

Sleva za umístění dítěte
Již pro rok 2014 je zavedena nová sleva na dani, a to sleva „za umístění dítěte”. Je možné ji uplatnit dle skutečně zaplacených výdajů za umístění dítěte do předškolního zařízení (za školkovné) až do výše 8500 korun v roce 2014 a 9200 korun v roce 2015. Je třeba si uvědomit, že se jedná o slevu, nikoli daňový bonus. Poplatník musí mít určitý daňový základ, aby mohl mimo základní slevy na dani na poplatníka (případně i dalších slev), uplatnit rovněž slevu za umístění dítěte. Ne každý rodič dítěte umístěného do předškolního zařízení bude moci tuto slevu v plné výši využít.

U zaměstnanců žádajících roční zúčtování se bude dokládat potvrzením předškolního zařízení o zaplaceném „školkovném” a v roce 2014 je nutné navíc vyplnit speciální přílohu Prohlášení k dani, kterou se sleva uplatní.


Zdanění důchodů
Od daně z příjmů je osvobozená částka pravidelně vypláceného důchodu (včetně důchodu zahraničního) ve výši třicetišestinásobku minimální mzdy, v roce 2015 se jedná o částku 331 200 korun. Toto osvobození se však nepoužije, pokud příjem ze zaměstnání a vyměřovací základ z podnikání nebo z pronájmu u starobního důchodce překročí limit 840 000 korun. Limit pro roky předcházející, tj. pro roky 2013 a 2014 vlivem původního omezení základní slevy na dani u starobních důchodců, stanoven není.


Zabránění zneužívání životního pojištění
Pro využití daňových výhod bude nutné změnit stávající smlouvy investičního životního pojištění. Jedná se o smlouvy, které umožňují pravidelné výběry z mimořádného účtu životního pojištění. Pokud pojištěnci stávající smlouvy nezmění, budou příspěvky zaměstnavatelů (benefity) podléhat dani z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Navíc si vlastní příspěvky neuplatní jako nezdanitelnou část základu daně při ročním zúčtování.

Od roku 2015 je rovněž zavedena desetiletá lhůta dodanění při porušení podmínek životního i penzijního připojištění. Zaměstnanec si formou podaného daňového přiznání dodaní přijaté osvobozené příspěvky zaměstnavatele (podle § 6 zákona o daních z příjmů) a dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně (podle § 10 zákona o daních z příjmů).

Srážková daň pouze za příspěvky do medií
V oblasti zdanění autorských honorářů při výplatě plátcem dochází od roku 2015 k úpravě tohoto ustanovení. Opět se bude jednat pouze o příspěvky mediím vyplacené jedním plátcem autorovi v úhrnné měsíční výši do 10 000 korun. Na rozdíl od roku 2014 se bude toto zdanění srážkovou daní týkat opět jen televize, rozhlasu, nakladatelství, vydavatelství, redakcí atd.

Diferencované daňové zvýhodnění
Snad nejvýraznější nastávající změnou je diferencované daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě se zvyšuje o 200 korun měsíčně a na třetí a další dítě o dalších 100 korun měsíčně. Jedná se o děti ve společně hospodařící domácnosti, které splňují podmínky dle zákona o daních z příjmů, tj. je možné na ně uplatnit daňové zvýhodnění. To bude vyžadovat mnohem pečlivější spolupráci rodičů a jejich zaměstnavatelů při posuzování nároku na toto zvýhodnění. Nebude již postačovat pouhé potvrzení, že druhý z rodičů si u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění neuplatňuje, ale bude nezbytné potvrzení, zda a v jaké výši je druhým z rodičů daňové zvýhodnění uplatněno. Nehledě o komplikovaných situacích, kdy se ve společné domácnosti vyskytují děti jak společné, tak děti druhého z nesezdaných partnerů. Obdobně při změnách v průběhu roku.

K tomu jsou samozřejmě upraveny i příslušné tiskopisy Potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového zvýhodnění a Prohlášení k dani, které obsahuje nové kolonky pro „očíslování” dětí, tedy uvedení, zda je na toto dítě uplatněna sleva ve výši „1”, „2”, „3” nebo „N” (slevu druhý z poplatníků neuplatňuje).

Roční zúčtování
Zákonným senátním opatřením byly zavedeny nové a kratší termíny pro roční zúčtování za rok 2014. Novelou daňových zákonů se termíny opět upravují. Zjednodušeně řešeno, vše se vrací do stavu před rokem 2014. Roční zúčtování bude provedeno do konce měsíce března, případné přeplatky vyplaceny v průběhu měsíce dubna. O roční zúčtování tentokrát mohou požádat i zaměstnanci, kteří měli v průběhu roku zúčtovánu zálohu na solidární zdanění, ale solidární zvýšení nezvýší celkovou roční daň.

Změny v sociálním a zdravotním pojištění
V oblasti sociálního a zdravotního pojištění se upravují částky, které se do vyměřovacího základu nezahrnují. Ruší se dobrovolné nemocenské připojištění, tj. 1 % sazby pojistného navíc pro zaměstnavatele s průměrným počtem zaměstnanců nižším než 26. Stejně tak se v oblasti sociálního pojištění ruší povinná elektronická komunikace.

U zdravotního pojištění se upravuje oblast poskytování neplaceného volna a neomluvené absence a maximální vyměřovací základ. Rovněž se upravuje odvod pojistného u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Nově se budou posuzovat v úhrnu u jednoho zaměstnance a příjem zúčtovaný po ukončení dohod se bude posuzovat obdobně jako u sociálního pojištění.


Novela zákona o zaměstnanosti a o inspekci práce
Neměli bychom zapomenout na změny v oblasti zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob a jejich uplatnění v náhradním plnění a nové pokuty dle zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce. Některé se zvyšují, jiné se zcela nově zavádí. V řadě oblastí budou muset být zaměstnavatelé mnohem pečlivější.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Novelou nařízení vlády se upravuje seznam nemocí z povolání a hlášení pracovního úrazu. Upravuje se formulář Hlášení. Jsou zavedeny nové povinnosti spojené s hlášením pracovního úrazu a tiskopis obsahuje rovněž povinnost sledování evidence pracovních úrazů podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace ESAW.

Cestovní náhrady
V oblasti zahraničních cestovních náhrad se v roce 2015 nic nemění. Vyhláška s číslem 242/2014 Sb., ponechává sazby ve výši roku 2014. Naopak se zvyšuje stravné u tuzemských cestovních náhrad a průměrná cena pohonných hmot. Aktuální vyhláška má číslo 328/2014 Sb.  

Zdroj:  http://www.podnikatel.cz/clanky/nejdulezitejsi-nastavajici-zmeny-pro-zamestnavatele/