Média

icon
22/11/2016 | novinky.cz

Dárek pro obchodního partnera? Víno nic nezkazí, lepší je ale vhodná poukázka

Více
Méně
Vybírání dárků pro obchodní partnery nepatří ve firmách mezi oblíbené činnosti, 20 procent z nich to považuje za nutné zlo. I když se snaží přicházet s originálními nápady, třetina dárků se s úspěchem nesetká. Zcela spokojeno s dárky od obchodních partnerů je jen 11 procent obdarovaných. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sodexo Benefity mezi více než 250 českými firmami. Průměrný dárek stojí do 500 Kč a často jde o láhev vína či nějakou formu poukázky.

Některé společnosti sází v předvánočním čase na osvědčené klasiky, jiné se snaží být kreativní. Nejčastějším dárkem ale dlouhodobě zůstává láhev vína nebo jiného alkoholu.

Firmy také často partnery obdarovávají vlastními reklamními předměty, ty ale nepatří k nejoblíbenějším. Dalším častým dárkem jsou poukázky, ať už papírové, nebo elektronické.

Nechtěné dárky putují jinam

Trefit se do vkusu obchodních partnerů, známých pouze z krátkých schůzek, bývá těžké. Více než třetina respondentů v průzkumu uvedla, že od svých obchodních partnerů dostává dárky, které jim nevyhovují.

Jen každý desátý respondent je s dárky spokojen vždy, 89 procentům obdarovaných se tedy stává, že se jim dárek nelíbí. Pokud se tak stane, v polovině případů dárek darují někomu jinému. Taková situace ale ke zlepšení obchodních vztahů nepřispívá.

Poukaz na masáž nebo vstupenka do divadla

Některé firmy se proto snaží darovat takové dárky, které dávají obdarovanému svobodu volby. Například dárkové poukázky, které je možné využít v široké síti obchodů nebo na různé služby.

V průzkumu zástupci firem odpovídali i na otázku, jaký dárek od obchodního partnera by jim udělal největší radost. Nejčastěji se objevovaly dárkové poukázky na různé služby a nákupy, vstupenky na kulturní a sportovní akce. Víno, které patří mezi nejčastější dárky obchodním partnerům, je i jedním z nejžádanějších dárků. Musí však být kvalitní.

Naopak reklamní předměty či jiné praktické dárky se mezi odpověďmi příliš často neobjevovaly. „Obchodní partneři by se vzájemně neměli zavalovat nepotřebnými předměty, které se darují dále nebo vyhazují,” uzavřel Robert Hlaváček ze společnosti Sodexo.

ZDROJ: https://www.novinky.cz/kariera/421388-darek-pro-obchodniho-partnera-vino-nic-nezkazi-lepsi-je-ale-vhodna-poukazka.html
08/11/2016 | iHNed.cz

Netradiční zdravotní benefity: Firmy nabízejí preventivní odběry krve nebo soutěž v obcházení zeměkoule

Více
Méně
Zdravotní benefity jsou další z výhod, které zaměstnavatelé svým pracovníkům nabízejí.
K těm netradičním patří například preventivní odběr krve přímo v práci nebo zaplacení odvykací léčby kuřákům. Zaměstnavatelé dávají do zdravotních benefitů stovky tisíc korun.

Firmy se snaží přilákat nové lidi na stále se rozšiřující nabídku benefitů. Kromě standardních stravenek, služebního mobilu nebo týdne volna navíc, začínají nabízet třeba možnost vzít si do práce psa či pracovat z kanceláře u moře.

Stejně jako se zaměstnavatelé starají o pohodlí a dobré prostředí v práci, začínají se starat i o zdraví svých zaměstnanců. Zdraví pracovníci jsou výkonnější a tak se v poslední době začaly pořádat soutěže ve sbírání kilometrů v rámci ježdění do práce na kole nebo na pracovišti působí psycholog. Mezi zdravotními benefity, které firmy nabízejí, se ale objevují i netradiční nabídky.

Například zaměstnanci oddělení IT služeb mezinárodní logistické společnosti DHL v Česku se mohou díky programu Virgin Pulse Global Challenge "virtuálně projít kolem světa." Do programu, který spadá pod skupinu Virgin britského podnikatele a miliardáře Richarda Bransona, se "ajťáci" DHL zapojili poprvé v roce 2012.

V rámci programu týmy zaměstnanců soutěží o nachození, uplavání či ujetí na kole, co nejvíce kilometrů za 100 dní. Přes aplikaci v mobilu nebo na webových stránkách pak sbírají kroky či kilometry. Letos se jich zapojilo 518 a nachodili přes 339 tisíc kilometrů. "Což je přibližně stejně, jako kdybychom 8,5krát obešli zeměkouli," říká Dáša Václavíčková, HR specialistka z DHL IT Services.

Zapojením do Virgin Pulse se firma rozhodla rozšířit nabídku aktivit v rámci firemního programu Rok zdraví, se kterým začala před čtyřmi lety. "Díky zapojení do programu Virgin Pulse můžeme podpořit zdravý životní styl našich zaměstnanců. Jejich zájem o účast každoročně roste," popisuje Václavíčková.

Firma investovala do programu stovky tisíc korun. "Od zavedení programu Rok zdraví sledujeme každoroční pokles nemocnosti u našich zaměstnanců, což je pro nás signálem, že jdeme správným směrem," doplňuje Václavíčková.

Odvykací léčba

Oblíbeným zdravotním benefitem bývá i pomoc při odstranění škodlivého návyku. Díky nabídce odvykací léčby zaměstnancům, kteří kouří, v ocelárnách ArcelorMittal cigaretu odložilo téměř 100 lidí. Kvůli zákazu kouření ve firmě ale s návykem skončily i desítky dalších.

"Snažíme se přispívat k co nejlepšímu celkovému zdraví našich pracovníků. Vytvoření nekuřácké společnosti byl další krok," říká k tomu, proč se společnost rozhodla pro nabídku tohoto programu mluvčí Barbora Černá Dvořáková.

Zaměstnanci, kteří se do programu zapojí, mají léčbu zdarma, pokud bude úspěšná. Při nastoupení do programu si kuřáci zaplatí část kúry, zbytek platí firma spolu s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou.

"Pod dohledem lékaře projdou tříměsíční léčbou, sestavenou na míru. účinnost takové léčby je několikanásobně vyšší než podávání prášků při zmírnění abstinenčních příznaků," vysvětluje mluvčí. Společnost do programu pro zaměstnance dala společně s pojišťovnou více než 700 tisíc korun.

Výběru kúry předcházely konzultace s odborníky a příprava na nekuřácké prostředí probíhala už od roku 2010, kdy firma umožnila kouřit pouze na vyhrazených místech venku. "S odborníky na léčbu závislosti na tabáku jsme diskutovali optimální způsob kúry. Rok předem jsme o tom informovali naše pracovníky a nabídli jim nejlepší odvykací léčbu, která na trhu v současnosti existuje, navíc v místě pracoviště," popisuje.

Pokud se při vyšetření u lékaře po roce od léčby prokáže, že je ze zaměstnanec nekuřák, firma mu peníze, které do odvykání vložil, vrátí.

Krev odhalí cukrovku i nádory

Stále častěji využívaným zdravotním benefitem firem je také preventivní vyšetření krve. Společnosti tím chtějí dát zaměstnancům možnost zjistit, zda jsou zdraví, aniž by museli navštívit svého lékaře.

"Preventivní vyšetření je obecně důležité k včasnému odhalení některých chorob. Pokud jeho dostupnost bude touto cestou pro lidi snazší, určitě to pomůže rozvoji onemocnění předcházet," říká Petra Hoskovcová, vedoucí laboratoře AeskuLab Budějovická, která odběry provádí.

Tento benefit nabídlo letos poprvé svým zaměstnancům i vydavatelství Economia, která vydává Hospodářské noviny. "Není lehké najít společný benefit pro tak rozdílné skupiny zaměstnanců, jako jsou v Economii - žurnalisté, obchodníci, IT specialisté - nicméně hodnota individuálního zdraví a péče o sebe sama se nám jevila a potvrdila jako vhodná," říká vedoucí oddělení lidských zdrojů Gabriela Tamchynová s tím, že firma plánuje preventivní odběry opakovat. Možnost nechat si vyšetřit krev využilo 50 zaměstnanců.

"Laboratorní vyšetření je důležitou součástí preventivních prohlídek, zahrnuje vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a lipidů, při jejichž poruše může dojít ke kardiovaskulárním onemocnění," doplňuje lékař Jaroslav Racek z Fakultní nemocnice v Plzni. Právě tato onemocnění jsou příčinami nejčastějších úmrtí v Česku. Vyšetření ale může odhalit i cukrovku nebo zhoubné nádory.

ZDROJ: http://byznys.ihned.cz/c1-65510830-netradicni-zdravotni-benefity-firmy-nabizeji-preventivni-odbery-krve-nebo-soutez-v-obchazeni-zemekoule
03/11/2016 | finexpert.cz

Zájem o volnočasové benefity roste. Zaměstnancům dokážou navýšit kupní sílu až o 45 % a firmám uspořit

Více
Méně
Zaměstnanecké benefity v nějaké podobě dnes nabízí až 99 % českých firem, průměrně přitom zaměstnanec obdrží celkem 12 odměn. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a obchodu. Nejpopulárnější je stále možnost využití mobilního telefonu, příspěvek na pojištění nebo stravenky, které nabízí 74 % firem. V posledním roce se však významně zvýšila také poptávka po příspěvcích na volnočasové aktivity a papírová forma odměn nadále ustupuje do pozadí ve prospěch digitálních transakcí a správy benefitů v digitální podobě.

S ubývající nezaměstnaností roste boj o zaměstnance

Oživení tuzemské ekonomiky, které přišlo v roce 2014, snížilo nezaměstnanost a zapříčinilo růst mezd. Průměrná měsíční mzda v letošním roce činí podle Českého statistického úřadu 26 480 korun. Míra nezaměstnanosti klesla podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat na 4,1 %, což je nejnižší hodnota za posledních 9 let. Česká republika tedy společně s Maltou patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii vůbec.

Aktuální situace tak zaměstnavatele nutí bojovat o stávající i nové zaměstnance. Prostředkem řady z nich jsou zaměstnanecké benefity, které mají pracovníky odměnit a motivovat. Odměny pro zaměstnance dnes navíc nabízejí nejen korporáty a velké nadnárodní firmy, ale mohou si je dovolit rovněž menší zaměstnavatelé. Podle průzkumu personální agentury AC Jobs přitom každý pátý uchazeč o práci žádá 13. a 14. plat, pružnou pracovní dobu a možnost práce z domova. Poptávka je stále též po prodloužené dovolené a stravenkách, které podle studie společnosti GfK Czech v současnosti pobírá 38,5 % lidí.

Oblíbená je varianta, kdy si pracovník může vybrat bonus samostatně

V letošním roce nabývají na popularitě rovněž příspěvky na péči o zdraví a volnočasové aktivity. Tento bonus dnes svým pracovníkům poskytuje již 40 % tuzemských firem, jak vyplývá z průzkumu společnosti Millward Brown. Zaměstnavatelé v posledních letech začínají preferovat dlouhodobou podporu zaměstnanců na úkor jednorázových odměn. Tento příspěvek nejčastěji poskytují ve formě poukázek, na popularitě však poslední dobou nabývá také takzvaný systém cafeteria. Ten zaměstnancům umožňuje sbírat body, za něž si následně mohou sami a libovolně zvolit benefity, o které mají zájem.

Díky tomu jim odpadá povinnost využít univerzálních odměn nebo být vázán fixní částkou, kterou ve velké většině zaměstnanec nevyčerpá. „Možnost vybrat si benefity podle svých vlastních preferencí je u zaměstnanců velmi oblíbená. Odměňovací systémem cafeteria je pak z dlouhodobého hlediska i pro firmu efektivnějším řešením při motivaci lidí. Celý cafeterijní rozpočet využije výrazně více zaměstnanců než přidělenou fixní částku na konkrétní účel předem vybraný firmou,” poukazuje Michaela Číhalíková, produktová manažerka ve společnosti Edenred, která je lídrem v digitálních řešeních zaměstnaneckých benefitů.

Bezkontaktní čipové karty využijete ve sportu, kultuře i u lékaře

Loňský rok též zaznamenal další zlom ve formě zaměstnaneckých benefitů, který urychlí trend přechodu od papírových poukázek k jejich digitalizaci. O elektronickou správu odměn mají zájem zaměstnanci i zaměstnavatelé a odborníci odhadují, že v roce 2017 bude až 75 % všech plateb za volnočasové benefity prováděno v digitální podobě.

Tento trend se týká jak příspěvků na volnočasové aktivity zaměstnanců, tak i stravování. Příspěvky na volnočasové aktivity již dnes nesou podobu e-ticketů nebo identifikačních karet, v případě Ticket Benefits pak jde o bezkontaktní čipovou platební kartu vytvořenou ve spolupráci s MasterCard. Výhodou bezkontaktní čipové karty Ticket Benefits je jednoduché použití, přičemž využít ji lze při platbě v kamenných i internetových obchodech.

Čipové bezkontaktní karty dnes přijímá na běžných platebních terminálech celá řada sportovišť, kulturních a zdravotnických institucí, poskytovatelů ubytování, dopravců, zábavních center a podobně. Zaměstnanec tak může bonus dle libosti využít na aktivní sportovní činnosti, návštěvu divadla, koncertu, festivalu nebo kina, za zvýhodněnou cenu si zajistí rovněž rekreaci v tuzemsku nebo zahraničí, například při pobytu v hotelu. Pomocí karty je možné přispět také na zdravotní péči v ordinacích lékařů, lékárnách, při lázeňských pobytech či v optice. Oblíbenou formou využití je i podpora vzdělávání v různých kurzech nebo autoškole.

Elektronický příspěvek příjemně optimalizuje daně

Čipové bezkontaktní platební karty se zpravidla vystavují na jméno konkrétního zaměstnance, takže nemůže dojít k záměně či zneužití při odcizení. Přístup ke kartě lze v takovém případě snadno zablokovat. Při úhradě navíc držitele nelimituje nominální hodnota bonusu, jako je tomu například u poukázky. Pro digitální podobu volnočasových benefitů přitom platí stejné daňové zvýhodnění jako u papírové formy.

„Pokud firma o 10 zaměstnancích namísto zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč měsíčně poskytne každému pracovníkovi kartu Ticket Benefits nabitou na tuto částku, získá daňové zvýhodnění celkem 18 000 Kč ročně. Pro každého zaměstnance to ročně znamená zhruba 3 730 Kč navíc k čisté mzdě oproti variantě navýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč měsíčně,” vysvětluje Michaela Číhalíková ze společnosti Edenred, jež zavedla první elektronickou předplacenou kartu se zaměstnaneckými benefity v České republice Ticket Benefits® Card.

Tu dodnes využívají desítky tisíc lidí a lze ji uplatnit ve více než 7 000 provozovnách. Podle průzkumu se k platbě čipovou kartou přistupuje ze 70 % v oblasti wellness, krásy a zdraví, ve 20 % v oblasti sportu a volného času, v 10 % pak v podobě příspěvku na cestování a ubytování.

ZDROJ: http://finexpert.e15.cz/zajem-o-volnocasove-benefity-roste-zamestnancum-dokazou-navysit-kupni-silu-az-o-45--a-firmam-usporit
27/10/2016 | 5plus2

Benefity důležitější než mzda

Více
Méně
Benefity jsou jednou z věcí, na niž lidé stále více slyší. Pokud jejich nabídku správně „namixujete”, může hrát větší roli než mzda.

PRAHA / Spokojený zaměstnanec je hodnota, kterou nelze ničím nahradit. Když člověka práce baví a chodí do ní nikoli jen proto, aby si „vydělal na složenky”, je to na jeho výsledcích a výkonech znát. „Motivovaný zaměstnanec je klíčem k úspěchu každé společnosti,” říká Lucie Miřácká, manažerka komunikace společnosti Sodexo Benefity. Takový člověk navíc nemá důvod poohlížet se jinde. Primární motivací jsou a budou peníze, ale pro spoustu lidí, a mladou generaci zvlášť, mají význam i jiné věci.

Lidé narození mezi lety 1980 a 2000, tzv. mileniáni, budou v roce 2020 tvořit 35 % všech zaměstnanců. „Jejich vnímání světa je úplně jiné a k práci přistupují odlišně. Požadují mnohem větší flexibilitu a svobodu a tato možnost je společně s možností osobního rozvoje vnímána jako nejdůležitější benefit,” popisuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Jinými slovy – chtějí si určovat, co a kdy budou dělat, a přitom očekávají, že flexibilní pracovní podmínky nebudou mít vliv na jejich kariérní postup. Právě proto roste popularita pružné pracovní doby a práce z domova. „V posledních letech se kandidáti ptají po pružné pracovní době či možnosti home office,” přitakává Barbora Schelová, Human Resources Director společnosti Robert Bosch.

Práce z domova

Lidé, jejichž práce vyžaduje kreativitu anebo soustředění, mají doma klid, díky čemuž nápady přicházejí snáze než v hučícím open space. „Sovy” mohou pracovat večer nebo v noci, „skřivani” si naopak přivstanou a klidně zasedají k práci kolem šesté ráno. Všichni bez rozdílu pak mohou snáze sladit rodinný a profesní život. Práce z domova přitom zaměstnavatele nemusí stát žádné peníze, naopak můžete dokonce ušetřit na provozních nákladech. Podobně finančně výhodné jsou pro zaměstnavatele i další benefity – třeba příspěvky na penzijní či životní pojištění, které nejsou zatíženy odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Stravenky jsou stálicí

„Nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitem je stravenka, v České republice ji využívá 1,3 milionu zaměstnanců,” říká Miřácká. Hodnota stravenky bývá různá, nicméně podle průzkumu ppm factum pro společnost Sodexo Benefity je pro většinu lidí nedostatečná. „Téměř 75 % zaměstnanců doplácí až 20 % z celkové ceny oběda,” doplňuje Miřácká s tím, že od 1. ledna 2016 je daňově nejvýhodnější stravenka v hodnotě 105 Kč. Stravenky mohou být papírové, ale v poslední době se prosazuje i elektronická varianta v podobě plastové karty. „Zaměstnanci dostávají na své konto příspěvky na stravování a za obědy v restauracích jednoduše platí elektronickou stravenkou. Elektronické stravenky znamenají zjednodušení pro zaměstnavatele i zaměstnance. Objednávání je stejné jako u papírových stravenek, zaměstnanci dostanou karty a pak už zaměstnavatel pouze pravidelně dobíjí elektronické stravné,” popisuje Lucie Miřácká.

Stejně samozřejmé jako stravenky jsou v řadě firem jazykové kurzy a nejrůznější školení. „Firemní vzdělávání a nejrůznější kurzy, ať už jazykové či třeba ty zaměřené na životní styl, jsou u nás nejpoptávanějším benefitem,” říká Alexandra Filipová z pojišťovací makléřské společnosti Renomia Group.

Zdraví je jen jedno

Zdravotní péče, možnost relaxace (a tomu odpovídající alespoň týden dovolené navíc) a volnočasové aktivity tvoří další velké lákadlo. „Zaměstnavatelé mají stále větší zájem na tom, aby zaměstnanci o své zdraví pečovali,” připomíná Luďka Raimondová, ředitelka pro Key Account Management a obchod ze společnosti EUC Premium, jež je jedním z největších soukromých zdravotnických zařízení v ČR. „Benefit, který nabízíme, přináší nejen prvotřídní zdravotní péči, ale především organizaci. Každý člověk je totiž u nás objednáván na přesný čas,” popisuje Raimondová s tím, že služeb mohou využívat i rodinní příslušníci. „Zaměstnanci tak ušetří čas i v případě, když onemocní jejich děti.”
    Ceněným benefitem je také možnost zůstat až tři dny doma v případě lehkého nachlazení. Nemocem je ovšem radno předcházet, a tomu napomáhá relaxace, pohyb a další volnočasové aktivity. Jejich význam roste a podle Miřácké do nich začínají firmy investovat stále více: „Dvacet dva procent firem plánuje zavést volnočasové benefity v následujícím roce.” Formy mohu být různé – od firemních sportovišť nebo jejich pronájmu přes příspěvky na rekreaci a dovolenou až po univerzální kartu.„Našim zaměstnancům poskytujeme kartu Multisport Benefit, která umožňuje cvičit a relaxovat v sauně či při masážích na řadě míst. Záleží na jejich volbě,” uvádí Alexandra Filipová z Renomie.

----

Nejoblíbenější benefity

* stravenky * flexibilní pracovní doba * příspěvky na penzijní připojištění * zkrácené pracovní úvazky * firemní kantýna * dovolená navíc * volno v případě nevolnosti * možnost práce z domova * volnočasové benefity * nabídka zvýhodněných cen vlastních produktů Zdroj: Sodexo
30/09/2016 | investujeme.cz

Oživení ekonomiky ovlivňuje i myšlení zaměstnanců. Třetina z nich letos plánuje změnu práce

Více
Méně
Oživení ekonomiky a celého českého trhu ovlivňuje i myšlení zaměstnanců. Ti jsou stále častěji ochotní přemýšlet o změně zaměstnání, očekávají také zlepšení platových podmínek. Více než třetina zaměstnanců plánuje v letošním roce změnu práce, dalších 40 % změnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Hays Czech Republic. Firmy na to chtějí reagovat zvyšováním platů.

Podle aktuálního průzkumu společnosti Hays Czech Republic očekává 69 % zaměstnanců finanční zlepšení jejich situace. Neméně důležitý je také kariérní růst a posun na vyšší pozici, což je prioritní pro 62 % Čechů. Lidé ve firmách očekávají kromě platu i benefity. Ty jsou často klíčové i při rozhodování, zda ve společnosti zůstanou či nikoliv. Pro 73 % zaměstnanců je důležitá flexibilita pracovní doby, stejně jako dovolená navíc. Dvě třetiny zaměstnanců chtějí využívat možnosti práce z domu, 61 % lidí pak preferuje zdravotní volno neboli sick days. Z výzkumu dále vyplývá, že lidé očekávají od zaměstnavatele jazykové kurzy, služební automobil, mobilní telefon nebo stravenky.

Na požadavky zaměstnanců většina firem slyší, pouze 4,5 % oslovených společností nechce letos platy zvyšovat. Naopak 36 % firem plánovalo na letošek plošné zvýšení platů do pěti procent, dalších 21 % avizovalo zvýšení platů při individuálních jednáních a 39 % chtělo zvýšit mzdu jen vybraným pracovníkům. Kromě toho tuzemské firmy slyší i na benefity – 42 % zaměstnavatelů se je chystá upravit, dalších 18 % plánuje jejich rozšíření. Například strojírenský koncern ZKL poskytuje svým zaměstnancům týden dovolené navíc po odpracovaných 12 měsících. „Přispíváme lidem i na investiční životní pojištění, mají možnost využívat u mobilního operátora zvýhodněné zaměstnanecké telefonní tarify pro sebe a příbuzné, zaměstnanci získávají příspěvek na závodní stravování a mají možnosti v oblasti dalšího vzdělávání a profesního růstu,” uvedla personální ředitelka ZKL Lada Serreli.

Změny v politice firem přináší podle odborníků situace na pracovním trhu. Počet volných pozic zejména ve výrobě roste. Například ZKL, které má nyní přes 700 zaměstnanců hledá specializované dělnické a technické profese, jako jsou kvalifikovaní brusiči, soustružníci či technologové. „Dělnické mzdy se pohybují v průměru kolem 23 tisíc korun. Mzda se odvíjí jednoznačně od toho, jaké jsou kvalifikační požadavky na konkrétní pracovní pozici. V každém roce probíhá kolektivní vyjednávání a dochází k navyšování mezd. Na rok 2015 bylo dohodnuto tříprocentní navýšení mezd,” řekla Serelli.

Dvě pětiny firem v Česku aktuálně hlásí nárůst výroby, a proto plánují i nábor nových pracovníků. Podle údajů úřadu práce nezaměstnanost v Česku v srpnu po červencovém růstu na 5,4 % klesla na 5,3 %. Uchazečů o zaměstnání bylo ke konci měsíce 388 474, což je nejméně za srpen od roku 2008. Volných míst je přes 139 000, tedy nejvíce za posledních osm let. Nedostatek kvalitních odborníků ve výrobě se projevuje i v růstu mezd. Průměrná mzda v České republice stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1 019 korun, tedy o 3,9 %, na 27 297 Kč.

ZDROJ: investujeme.cz
22/09/2016 | finance.cz

České firmy nechválí své zaměstnance

Více
Méně
Firmy v České republice neumějí systematicky chválit své zaměstnance za dobrou práci. Téměř 40% společností zaměstnance nechválí vůbec. Plných 61 procent manažerů nedostalo za odvedenou práci za poslední měsíc pochvalu, o které by se dozvěděli kolegové nebo další zaměstnanci. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společností Edenred a Conectio mezi stovkou tuzemských společností ze všech hlavních oborů podnikání.

Firmy přitom deklarují, že jednou z klíčových otázek je pro ně v poslední době získání nových a udržení kvalitních pracovníků. Nábor nových zaměstnanců je největší prioritou personální politiky pro plné dvě třetiny českých firem, hned na druhém místě je pak rozvoj stávajících pracovníků, vyplývá z průzkumu.

„Je proto paradoxem, že české firmy své zaměstnance systematicky nechválí, jak je tomu zvykem v cizině. Aby lidé byli v práci spokojení, potřebují vědět, že si jejich práce váží nejen nadřízený, ale uznává je pokud možno co největší počet dalších kolegů v celé firmě. Tím získají pocit, že jsou pro společnost důležití,” říká personální ředitelka společnosti Edenred Petra Hubálková.

Systematicky chválit a oceňovat zaměstnance umí jen malá část firem. Ve většině funguje systém, kdy daného pracovníka sleduje jen jeho přímý nadřízený a je na něm, zda jej pochválí, poděkuje nebo jinak ocení. „Podle výsledků průzkumu se pouze v necelé třetině společností do hodnocení zapojují i další zaměstnanci či vedoucí projektových týmů,” doplňuje Petra Hubálková.

České firmy podle výsledků průzkumu upřednostňují jednorázovou formu ocenění, např. vyhlášení zaměstnance roku a naopak nevyužívají průběžné systematické hodnocení spojené s pochvalou nebo poděkováním, které by mělo velký dopad na jejich vztah k firmě. „České firmy chválí hlavně za výkon, ale ne za naplňování hodnot, nebo prokázání kompetencí a odbornosti lidí,” doplňuje Hubálková.

Mezi moderní nástroje oceňování, které umožňují zapojení více hodnotitelů a zpětnou vazbu od samotných pracovníků, patří firemní sociální sítě nebo vybrané moduly on-line cafeterií. Ty má sice dnes již nadpoloviční většina dotazovaných tuzemských společností. Zdaleka ne všichni je ale využívají. „Průzkum prokázal, že s těmito moderními nástroji systematicky v rámci oceňování a rozvoje pracovníků pracuje pouze 17 procent společností,” uvedla personální ředitelka společnosti Edenred Petra Hubálková.

Změnit tuto praxi se chystá společnost Edenred se svým nejmodernějším portálem zaměstnaneckých benefitů Benefity Cafe (http://www.benefity-cafe.cz), v rámci kterého testuje i novinku na českém trhu – systém oceňování zaměstnanců v prostředí firemní sociální sítě KUDOS (http://www.kudosnow.com). Jde o jednoduché zabezpečené řešení s rozsáhlými funkcemi a možnostmi, které podporuje zaměstnance a stmeluje týmy ve vazbě na firemní kulturu. Interaktivní systém umožňuje zaměstnancům vzájemně si přidělovat pochvaly a tím i body, které pak na konci každého měsíce mohou zaměstnanci vyměnit za různé benefity, které si vyberou z firemní nabídky. Nový systém je také podkladem pro práci personalistů, kteří získaná data analyzují a pomáhá jim v dalším rozvoji a personálním růstu oceňovaných zaměstnanců.

Mezi hlavní výhody digitálního řešení pro systematické oceňování zaměstnanců patří možnost ocenit zaměstnance okamžitě, vybrat si veřejnou nebo soukromou pochvalu a poděkování, oceňovat napříč týmy, napříč hiearchií firmy a bez ohledu na geografické vzdálenosti. Udělit pochvalu nebo poděkování může každý v síti zapojený zaměstnanec. Digitální řešení zatím neumí plně nahradit osobní formu kontaktu včetně vyjádření emocí ve všech situacích běžného života.

ZDROJ: http://www.finance.cz/zpravy/finance/475220/
15/09/2016 | iDNES.cz

Firmy se předhánějí v hýčkání zaměstnanců. Nabízejí školy či dopravné

Více
Méně
Nedostatek pracovníků nutí společnosti vymýšlet nové benefity. Stále víc podniků rovněž vyplácí prémie za přivedení nového zaměstnance. Jak ukazuje anketa MF DNES mezi 111 tuzemskými firmami, rostoucí oblibě se v poslední době těší náborové příspěvky a odměny za doporučení vhodného kandidáta.

Obvykle dosahují několika tisícovek. Někde ale mohou zaměstnanci za přivedení nového pracovníka získat i desítky tisíc. Podmínkou získání prémie bývá, aby nováček ve firmě alespoň nějakou dobu vydržel.

Část šéfů uvádí, že jim tento postup pomohl obsadit volná místa, někteří o něm však pochybují. „Tato opatření, jimiž zaměstnavatelé ‚lákají‘ chybějící personál, jsou poměrně stejná a málo významná ve chvíli, kdy je nabízejí všichni,” upozorňuje ředitel soukromé plzeňské Polikliniky Agel Jiří Fojtík. Sám ale vyplácí za doporučení lékaře na vybrané pracovní pozice svým zaměstnancům až 50 tisíc korun.

Mapa růstu mezd v České republice.

V některých firmách mají s náborovými příspěvky či odměnami za doporučení kolegy špatné zkušenosti. „Jde jen o přetahování pracovníků mezi firmami a velký efekt to nemá,” míní finanční ředitel Slováckých strojíren Uherský Brod Vladislav Ondrůšek. Jiné firmy zase prohlašují, že nemohou dát tolik, kolik za nové zaměstnance nabízí automobilka poblíž.

Řada zaměstnavatelů proto tvrdí, že raději dělají všechno pro to, aby udrželi své současné zaměstnance. Kde to jde, zvedají platy či rozšiřují benefity, bez kterých v Česku funguje jen hrstka firem. Výrobce mražených pizz z Orlických hor FrostFood dokonce udělal mezi zaměstnanci anketu, co by se jim z výhod nejvíc líbilo.

„Zaměstnancům jsme dali vybrat ze dvou desítek možných benefitů a Top 10 jsme uvedli do života. Na prvním místě je zvýšení dovolené o jeden týden nad zákonný rámec pro naše kmenové zaměstnance,” říká šéf firmy Jiří Vlček. školky nebo dopravné

Podniky také ve stále větší míře otevírají školky, aby zaměstnanci měli možnost kam „odložit” své ratolesti. Rozšiřují se možnosti dopravy do zaměstnaní zdarma, mnoho firem sváží své pracovníky ze stále větších vzdáleností.

Amazon třeba uvádí, že svoz autobusy využívá 97 procent zaměstnanců jeho skladu v Dobrovízi u pražského letiště. Jinde přispívají na dopravu vlastními auty zaměstnanců, případně ubytování v místě firmy je zdarma. Řada firem letos rovněž navyšuje hodnotu stravenek.

šéfové firem však doplňují, že často rozhodují jiné věci než jen plat a benefity, a sice celkové pracovní prostředí. „Rádi bychom, aby zaměstnanci ocenili nejen finance, ale i přístup firmy, rodinné prostředí a dobrý pocit z vlastní odvedené práce,” říká obchodní ředitelka výrobce kosmetiky Ryor Jana štěpánková. A když ani to nepomůže, vypomáhají si firmy s pomocí agentur zahraničními pracovníky. Ti přicházejí hlavně z Bulharska či Rumunska. „Nedostatek pracovníků se snažíme řešit formou agenturních pracovníků ze zahraničí, protože na českém trhu nejsou a ani nebudou,” tvrdí Ondrůšek.

Získat však lidi ze zemí mimo Evropskou unii jde ztuha. „Soustředili jsme se na projekty okolo zaměstnaneckých karet pro pracovníky z ciziny. Zatím to moc nefunguje,” říká personální ředitel společnosti Svitap J. H. J. Vladimír Malý. Jak jsou na tom jednotlivá odvětví: 1. Automobilový průmysl

Tahoun českého průmyslu zvedá české mzdy. Lídrem je škoda Auto, kde mají dělníci v průměru kolem 36 000 Kč. Přes 30 tisíc je i v kolínské TPCA. U dodavatelů jsou mzdy nižší, ale stále nadprůměrné. Silné odbory navíc tlačí na rychlý růst. 2. Finanční služby

S nízkými úrokovými sazbami se bankéři sžili dokonale. Sektor si udržuje nejvyšší průměrné mzdy: 53 471 Kč. Výdělky navíc rostou nejrychleji, meziročně o 6,9 procenta. Velké banky, jako Česká spořitelna či ČSOB, hledají stovky lidí. 3. Energetika

Díky vysokému podílu inženýrů dosahuje mzda v sektoru energetiky průměrně 40 275 Kč. Například ČEZ zvýšil letos mzdy o tři procenta. „I pro příští rok očekáváme navyšování, kolektivní vyjednávání právě probíhá,” říká mluvčí Ladislav Kříž. 4. Stavebnictví

Obor se potýká s prudkým propadem zakázek. Firmy, včetně těch velkých, se tak spíše drží zpátky a až na výjimky zaměstnancům nepřidávají. Průměrná mzda v oboru dosahuje 24 695 Kč, u velkých stavebních firem je to ale i o 10 tisíc víc. 5. Doprava

šoféři dlouhodobě patří k nejvíce žádaným profesím – ať už jde o řidiče autobusů, či kamionů. Přesto jsou jejich platy podprůměrné, dosahují 25 221 Kč. Na železnici přesahují 30 tisíc. Řidiči autobusů by si však podle vlády měli výrazně přilepšit. 6. Ubytování a stravování

Ačkoliv sektor vykazuje dlouhodobě úplně nejnižší mzdy – aktuálně 15 437 Kč – o nové zaměstnance nemá velkou nouzi. Kuchaři mívají víc než číšníci. Je otázkou, co s oficiálními údaji udělá zavedení elektronické evidence tržeb. 7. Informační technologie

Průměrné mzdy jsou v oboru podle statistiků 48 654 Kč, meziročně stouply o 2,8 procenta. Rozdíly mezi jednotlivými pozicemi jsou však výrazné. Do budoucna se ocenění zaměstnanců v sektoru bude nadále zvyšovat. 8. Velkoobchod a maloobchod

Obchodní řetězce zoufale shánějí pokladní, což táhne mzdy nahoru. V oboru v průměru stouply o 3,7 procenta na 25 390 Kč. Čím větší zaměstnavatel, tím vyšší mzdy. Ve vesnických prodejnách pracují lidé často pouze za minimální mzdu. 9. Soukromé vzdělávání a zdravotnictví

Obojí patří ke mzdově podhodnoceným profesím, výdělky bývají nižší než ve veřejném sektoru. Na soukromých školách se pohybují kolem 24 000 Kč. Lékaři mají asi 60 000 Kč, sestry zhruba 25 000 Kč. 10. Zemědělství

Průměrná mzda zemědělců činí podle statistiků 21 436 Kč. Některé podniky se řídí kolektivní smlouvou svazu, podle níž stouply tarify od března o 3,3 procenta. Jiné se ale odvolávají na nízké výkupní ceny plodin a mléka a přidávat nebudou.

ZDROJ: http://ekonomika.idnes.cz/zamestnanecke-benefity-firem-v-cesku-dsa-/ekonomika.aspx?c=A160914_2272972_ekonomika_rts
05/08/2016 | Právo

Chybějí už i nekvalifikovaní pracovníci

Více
Méně
Česká ekonomika roste a podniky potřebují nabírat další zaměstnance. Řada firem ovšem naráží na zásadní problém – nová pracovní místa nemají kým obsadit.

Na trhu práce chybí nejen vysokoškolsky vzdělaní odborníci, technici a řemeslníci, ale už i nekvalifikovaní pracovníci. Průzkum společnosti Manpower Group ČR potvrdil, že každý desátý podnik oslovený v letošním druhém čtvrtletí plánuje počet svých zaměstnanců zvýšit. „Nedostatek zaměstnanců se projevuje dokonce i v pracovních sektorech, kde není vyžadována téměř žádná kvalifikace, což je trend, který Česká republika v posledních letech neznala,” uvedla generální ředitelka společnosti Manpower Jaroslava Rezlerová.

Důvodem, proč dnes chybějí v ČR pracovníci, je podle analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) i to, že v posledních 25 letech odešlo ze zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy do zahraničí za lepšími pracovními příležitostmi téměř 20 miliónů převážně mladých, kvalifikovaných lidí. To je zhruba stejně jako počet obyvatel Česka a Maďarska dohromady.

Motivací k odchodu byly podle MMF především lepší pracovní místa a vyšší platy. Nové pracovníky hledá například balíková přepravní společnost GLS. „S rostoucími nákupy Čechů v e-shopech se zvyšuje poptávka po balíkové přepravě a je nutné neustále rozšiřovat vozový park. Jenže nábor nových spolehlivých kurýrů neodpovídá skutečné potřebě,” uvedl ředitel společnosti Pavel Včela.

Kurýr totiž musí kromě řízení auta zvládat i mnoho dalších činností. Pečlivě vést administrativu, ať již papírovou, ve skeneru, či při obsluze platebního terminálu. K tomu musí být za každé situace upravený, milý a usměvavý. „Snažíme se nalákat na tuto práci i ženy. Průměrná váha balíků klesá, takže práce již není tak fyzicky náročná jako dříve,” informoval Včela.

Posily z východní i západní Evropy

S nedostatkem odborných pracovních sil se dlouhodobě potýká i české zdravotnictví. Chybí téměř tisíc všeobecných sester, což se již delší dobu projevuje redukcí lůžek v některých nemocnicích. V několika případech už dokonce došlo k uzavření celých oddělení. „Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy proto v současné době pracuje na projektu, který by měl zajistit pracovní posily z Ukrajiny. V září by z ní mělo přijít 25 sester,” sdělila prezidentka České asociace sester Martina šochmanová.

Ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska a Belgie, pocházejí odborní pracovníci českého klenotnictví ALO diamonds. „O kvalitní české klenoty je obrovský zájem. Najít šikovného zlatníka či fasera je však v Česku problematické. Proto máme náborové kampaně i v zahraničí,” uvedl majitel firmy Alojz Ryšavý.

Investice do benefitů

S růstem zaměstnanosti je nejen stále těžší hledat nové, kvalitní odborníky, ale také si udržet zaměstnance. Z průzkumu společností Sodexo Benefity a Ipsos vyplynulo, že mnozí zaměstnavatelé se chystají do svých lidí více investovat.

„Zaměstnavatelé si ve srovnání s minulostí mnohem více uvědomují, jak důležité je nabízet lidem motivační prvek, dostatečnou nabídku různých benefitů,” upozornil štěpán Tůma ze společnosti Sodexo Benefity.

Největší potenciál vidí zaměstnavatelé ve volnočasových benefitech. Jejich brzké zavedení zvažuje více než pětina z dotazovaných společností. V současnosti tento benefit nabízí třetina malých a téměř tři pětiny velkých firem.

--------

Nedostatek zaměstnanců je dokonce i v pracovních sektorech, kde není vyžadována téměř žádná kvalifikace

Jaroslava Rezlerová, ManpowerGroup ČR

V Česku rekordní počet volných míst

Nezaměstnanost v ČR dosahovala letos v červnu 5,2 procenta. úřady práce evidovaly v červnu 384 328 uchazečů o zaměstnání a 133 939 volných míst. Nabízených pozic bylo v červnu o 4885 více než v květnu a o 36 956 více než před rokem. Zdroj: úřad práce ČR
26/07/2016 | cfoworld.cz

Firemní benefity: prioritou je dnes zdraví, jazyky a svobodná volba

Více
Méně
Zaměstnanecké výhody prošly v Česku historicky velkou proměnou. Podle personalistů se změny nejvíce dotýkají oblasti stravování, vzdělávání a volnočasových benefitů. Zatímco dříve se zaměstnanci stravovali téměř výhradně v kantýnách s unifikovanou stravou, dnes je pro zaměstnavatele prioritní vysoce kvalitní a pravidelná strava. Výraznými změnami prošlo také firemní vzdělávání. Dobu, kdy firmy poskytovaly zejména školení pro technicky zaměřené odborníky, vystřídal trend jazykových kurzů a e-learningu.

Vznik zaměstnaneckých výhod je historicky spojován s počátky rozvoje námezdní práce. Přestože bylo již v dobách Rakouska- Uherska například zaměstnancům státních drah poskytováno uhlí, k největšímu rozvoji systému zaměstnaneckých benefitů došlo počátkem minulého století. Tomáš Baťa zahrnul do své podnikatelské strategie jako první i péči o své zaměstnance. Kromě zavedení závodního stravování nechal vystavět rodinné domky, a svým zaměstnancům nabízel i možnost kulturního a sportovního vyžití. „Právě oblasti stravování zaměstnanců, vzdělávání a volnočasové benefity se za poslední roky proměnily nejvýrazněji,” popsala personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.

Ve stravování je dnes prioritou zdraví

Myšlenka státní podpory na stravování zaměstnanců firem vznikla po 2. světové válce ve Velké Británii. Tehdy bylo prioritní zajistit alespoň základní stravování během pracovního dne. Zatímco dříve se zaměstnanci stravovali téměř výhradně v klasických kantýnách, dnes je situace jiná. úroveň prostředí i kvality jídla se velmi zlepšily. Přestože se velké jídelny i nadále udržují tam, kde je velký počet zaměstnanců, například v business parcích, svým prostředím se některé z nich vyrovnají restauracím.

Dnešním zaměstnavatelům jde především o kvalitu jídla a pravidelnost stravování. Prioritou se pro firmy stává zdravý životní styl zaměstnanců. Firmy stále více chápou důležitost plnohodnotného a vyváženého stravování během pracovního dne, aktuálním trendem jsou v souladu s globálním vývojem hlavně zdravější pokrmy. Běžně dostupné jsou různé druhy salátů či vegetariánská jídla. Některé firmy dokonce poskytují svým pracovníkům takzvané zeleninové či ovocné dny. Dalším aktuálním tématem pro řadu firem je i pokrytí plné ceny oběda nominální hodnotou jedné stravenky, aby si zaměstnanci nemuseli na oběd doplácet. „Za posledních šest let vzrostl podíl našich klientů, kteří dávají svým zaměstnancům stravenky s vyšší nominální hodnotou (81 korun a více) z 15 % na téměř 30%,” potvrdil trend Pavel Kusý, marketingový ředitel společnosti Edenred.

Moderní jsou e-learningové kurzy

Další oblastí, která prošla za poslední léta masivním vývojem, je firemní vzdělávání. Zatímco dříve firmy poskytovaly hlavně různá školení pro technicky zaměřené odborníky, aktuálnímu trendu vládnou zejména jazykové kurzy. Souvisí to s čím dál větším otevíráním trhu. Na českém trhu navíc působí čím dál více zahraničních firem, mnoho českých společností je také exportně zaměřených. „Ovládat aspoň jeden cizí jazyk je dnes pro téměř všechny pracovníky naprostou nutností. Nejedná se přitom jen o manažery či vedení firem, aspoň základní znalosti musí mít často i lidé ve specializovanějších dělnických profesích,” popisuje situaci personální ředitelka společnosti ZKL Lada Heydová. Kromě výuky jazyků firmy ale poskytují i další druhy vzdělávání. „Klasické vzdělávací kurzy, jak je známe z minulosti, jsou přežity. Nejefektivnější profesní vzdělávání je nyní vedeno z velké většiny prostřednictvím e-learningu, firemních interních sociálních sítí a vzájemným učením se mezi zaměstnanci samými,” dodala Heydová.

Volný čas: podnikovou rekreaci obohatila kultura

Poslední oblastí, na které je vývoj podle odborníků nejpatrnější, jsou volnočasové benefity. Dříve populární příspěvky na rekreaci v závodních střediscích či chatách nebo volné vstupenky do bazénů a posiloven dnes doplňují hlavně rozmanité poukázky na sportovní nebo volnočasové aktivity. A to nejen přímo pro pracovníky, ale také jejich rodiny. Kromě nich se rozvíjí i poskytování dalších benefitů. „Velmi rozšířené jsou dnes třeba i poukazy do lékáren či očních optik. Mnoho firem dnes také nabízí vstupenky do kin, divadel nebo třeba na koncerty či festivaly. Proti minulosti je škála skutečně bohatá a nastavená tak, aby si každý mohl něco vybrat,” upřesnila Gabriela Kodenková.

ZDROJ: http://cfoworld.cz/kariera/firemnich-benefity-prioritou-je-dnes-zdravi-jazyky-a-svobodna-volba-4043
01/06/2016 | APROPOS

Stanovisko APROPOS k článku Mladé fronty DNES: Cílem je využití stravenek k jejich původnímu účelu, nikoli omezení

Více
Méně
Vzhledem ke zvýšenému zájmu novinářů, ale i veřejnosti, který vyvolal článek uveřejněný ve středu 1. června v deníku Mladá fronta DNES, jsme se rozhodli uvést některé informace na pravou míru. Titulek článku na serveru iDnes.cz („Stravenkami už se nebude platit v obchodech, navrhují jejich vydavatelé”) se značně odlišuje od obsahu našeho sdělení. Od původního titulku uvedeného v tištěných novinách („Stravenky jen na oběd?”) tak došlo k výraznému významovému posunu, se kterým nesouhlasíme.

Smyslem stravenkového systému vždy bylo motivovat zaměstnance ve firmách, kde není k dispozici závodní jídelna, k pořízení oběda v jiném stravovacím zařízení. Vznikl proto systém , kdy zaměstnavatel, který nemá možnost závodního stravování,  poskytuje zaměstnanci stravenky, a to jako alternativu za chybějící vlastní stravovací provoz.APROPOS podporuje pravidelné stravování, které má pozitivní dopad na zdraví zaměstnanců.   

Stravenky jsou tedy prostředkem vybalancování a určité „férovosti” mezi skupinou zaměstnanců, která má možnost stravování přímo v zaměstnání a tou, která takovou možnost nemá.   

Dlouholetá zkušenost provozovatelů poukázkových systému, kteří jsou profesně sdruženi v Asociaci provozovatelů poukázkových systému (APROPOS), bohužel ukazuje na nedostatky, které současný systém dovoluje, protože v zákoně není vymezeno užití stravenek. Cílem profesního sdružení APROPOS je  dlouhodobě usilovat o to, aby se stravenky využívaly ke svému původnímu účelu, tedy k zaměstnaneckému stravování v rámci pracovní doby.

Nechceme zamezit využívání stravenek v obchodech, nýbrž zamezit jejich zneužívání.
V současné době na stole neleží žádný konkrétní návrh, který by celý systém upravoval. APROPOS je nicméně připravena společně se státem a dalšími partnery nalézt řešení, které naplní původní účel stravenkového systému.  

Martin Bulíř,
předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů
26/05/2016 | MF Dnes

Benefity nově: půjčky, ovoce i koloběžky

Více
Méně
Během krize firmy osekávaly pracovní bonusy, co to šlo, nyní je zaměstnancům zase vracejí. A vymýšlejí nové, netradiční.

K vaší mzdě vám ještě nabízíme pět týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění, odměny při výročích, příplatek na dovolenou, zvýhodněné telefonní tarify, slevy na sportoviště a do divadel..., vyjmenují vám personalisté, když získáte místo ve společnosti Zetor Tractors. A podobné je to teď i jinde.

Ekonomika roste, nezaměstnanost klesá a firmy se začínají prát o kvalitní zaměstnance. Aby ulovily nové talenty nebo zabránily stávajícím pracovníkům odejít ke konkurenci, nabízejí nové benefity, jimiž doplňují zajetou klasiku ve formě stravenek, týdne dovolené navíc a pružné pracovní doby. „Nárok na benefity zaměstnancům vzniká až tehdy, když je zaměstnavatel přizná buď přímo v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě. Zaměstnavatel tak činí dobrovolně nad rámec toho, co mu ukládá zákon,” vysvětluje Tomáš Bílek, partner advokátní kanceláře Dentons.

Předhánějí se především IT firmy. „Na jejich pracovištích se objevují relaxační zóny, obří akvária, zahrady, stolní fotbaly, kulečníky... Aby se cenění IT profíci při práci cítili dobře,” glosuje Erik švarcbach z personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Ale člověk nemusí být zrovna programátor, aby si jej podniky předcházely.

Dobrý šéf ví, že výplatní páska rozhoduje, a tak firmy nešetří různými prémiemi a příplatky. „Poskytujeme odměny při pracovních výročích, při narození nebo osvojení dítěte, pro dárce krve a při odchodu do důchodu. Dále finanční výpomoc v těžkých životních situacích či bezúročné úvěry na bydlení,” vyjmenovává Jan Rafaj z ArcelorMittal Ostrava.

Sezonní finanční bonusy vyplácí svým zaměstnancům i technologická společnost SKF CZ: „Kromě toho proplácíme roční kupony MHD a nabízíme bezúročné půjčky až 100 tisíc korun,” doplňuje HR Country Manager Jaroslav Rejcha.
Propracovaný systém bezúročných půjček má také energetická firma úJV Řež. „Vypůjčené peníze – 100 až 500 tisíc korun – mohou zaměstnanci využít na koupi nemovitosti i na zařízení domácnosti,” popisuje vedoucí oddělení Personalistika Martina Masarovičová.

Bonusy, které nakrmí a udrží zaměstnance v kondici Najedený pracovník rovná se spokojený pracovník – myslí si zaměstnavatelé a k pravidelné mzdě často přidávají příspěvky na stravování, nejen ve formě populárních stravenek. Například rodinný podnik Blanář nábytek zřídil firemní jídelnu. „Obědy pro zaměstnance na víkendové směně jsou zadarmo. Část surovin je zajišťována z naší biofarmy,” říká k tomu marketingová manažerka Alena Jindráková. Některé společnosti vybavují svá pracoviště nealkoholickými nápoji nebo i malým občerstvením zdarma. „K tomu zaměstnanci dostávají jednou týdně ovoce,” dodává třeba Milada Skutilová, jednatelka firmy Kärcher CZ.

Firmám je jasné, že stresovaní a nemocní podřízení jim moc platní nebudou, a tak jim proplácejí nadstandardní zdravotní péči, hradí jim úrazové pojištění... „Míváme u nás pravidelně Dny zdraví, kdy lze zdarma absolvovat různé zdravotnické prohlídky,” uvádí příklad mluvčí Plzeňského Prazdroje Judita Urbánková.

Dále zaměstnanci dostávají vouchery do fitness center, do bazénů, na rehabilitace, na masáže, mohou využít firemní kola či koloběžky. Rozmáhá se také cvičení přímo na pracovišti – umožňuje je například ČSOB, která přidává i zdravotní volno a zdravé stravování.

Zaměstnanci úJV Řež zase mohou využívat posilovnu zdarma nebo se do práce projet na kole, protože přímo k areálu firmy vede z Prahy cyklostezka.

Buďte ještě lepší, my vám k tomu pomůžeme. To je heslo mnoha společností, které nechtějí, aby jejich zaměstnanci v práci zakrněli. A tak jim zaplatí výuku cizího jazyka, kurzy osobnostního rozvoje, odborná školení... „Klíčovým zaměstnancům firmy zajišťují služby osobních koučů, rozvojové programy šité na míru či osobní fitness trenéry. Výjimkou není ani uhrazení dalších studií, placené stáže v zahraničí nebo třeba sponzorování zaměstnancovy hudební skupiny či sportovního týmu, v jehož barvách nastupuje,” doplňuje Erik švarcbach.

Firmy dnes nešetří ani na rodinném životě zaměstnanců. „U příležitosti svatby či narození dítěte mohou naši pracovníci počítat s peněžitým darem, potomka mohou umístit do firemní miniškolky, dostanou i příspěvek na očkování,” dodávaá Lenka Svobodová z Jablotronu.

Bonusy pro zaměstnance Nejčastější benefity stravenky, dotované stravování na pracovišti, mobilní telefon i pro soukromé použití, věcné dary, poukázky na odběr zboží, flexipassy... Benefity, které nejsou samozřejmostí, ale zaměstnanci je vítají týden dovolené navíc, služební automobil i k soukromému využití, příspěvek na penzijní či životní pojištění, třináctý plat, příspěvky na vzdělání, rozšíření kvalifikace, jazykové kurzy, občerstvení na pracovišti zdarma (systém kafeterií) Zdroj: McRoy Czech
18/05/2016 | podnikatel.cz

Spropitné jako evidovaná tržba. Kdy EET podlehne a kdy nikoli?

Více
Méně
Zákon o evidenci tržeb rozlišuje tržby, které elektronické evidenci podlehnou a které naopak. Jak je to u spropitného?

Elektronická evidence tržeb se prvních podnikatelů dotkne už v prosinci tohoto roku. Vést ji budou podnikatelé, kteří, zjednodušeně řešeno, přijímají tržby v hotovosti (ale též platební kartou a dalšími podobnými prostředky). EET naopak nebudou muset řešit ti podnikatelé, kteří dostávají peníze jen bankovním převodem. Řečí zákona se EET týká těch podnikatelů, kteří mají tzv. evidované tržby.

Za evidovanou tržbu se považuje platba podnikateli, která je uskutečněna prostřednictvím:
- hotovosti,
- bezhotovostního převodu peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
- šeku,
- směnky,
- jiných forem, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo
- započtení kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).

V písmenu e) se rozumí platby obdobné výše uvedeným platbám, např. dárkové karty, žetony nahrazující měnu, bitcoiny nebo platby prostřednictvím speciálních kartiček, které jsou dostupné širšímu okruhu osob apod. Formální znak evidované tržby naplní rovněž poukázky na zboží nebo služby ve smyslu § 1939 a násl. občanského zákoníku. Mezi poukázky na zboží nebo služby patří také stravenka, kterou se rozumí poukázka opravňující poukazníka u poukázaného k odběru plnění ve formě potravin, vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.

Aby byla tržba evidovanou tržbou, musí jít o platbu, která zakládá rozhodný příjem. Rozhodným příjmem se pak rozumí:
- u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmu, který
- není předmětem daně z příjmů,
- je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý
- podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
- u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem, s výjimkou příjmu, který
- není předmětem daně z příjmů,
- je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,
- podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
- podléhá dani ze samostatného základu daně

Jak je to u spropitného?

Spropitné podle důvodové zprávy patří mezi evidované tržby. Záleží však na tom, zda se spropitné rozděluje zaměstnancům. Pokud ano, evidovat se nemusí. Pokud by se spropitné nerozdělovalo, ale tvořilo by příjem provozovatele zařízení, jednalo by se o příjem ze samostatné činnosti jako každý jiný, a jako takový by se měl řádně evidovat a danit, uvádí důvodová zpráva.

Seznam tržeb, kterých se EET nedotkne

V zákoně jsou vyjmenovány druhy tržeb, na které se zákon nevztahuje. Jde o tržby:
- uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po přidělení daňového identifikačního čísla,
- státu,
- územního samosprávného celku,
- příspěvkové organizace,
- banky, včetně zahraniční banky a ČNB
- držitele poštovní licence
- spořitelního a úvěrního družstva,
- pojišťovny a zajišťovny,
- investiční společnosti a investičního fondu,
- obchodníka s cennými papíry,
- centrálního depozitáře,
- penzijní společnosti,
- penzijního fondu,
- Fondu pojištění vkladů,
- z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
- z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
- z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,
- ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,
- ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,
- z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,
- z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
na palubě letadel,
- z osobní železniční přepravy,
- pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,
- z provozování veřejných toalet.
04/05/2016 | Právo

Benefity nemusí být jen stravenky

Více
Méně
Stravenky, příspěvky na vzdělání a pojištění, firemní telefon či auto pro osobní použití. To jsou nejčastější benefity, které čeští zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům. Ti však stále častěji oceňují spíše výhody spojené se zdravím a jejich zaměstnavatelé postupně začínají chápat, že se jim podpora dobré kondice pracovníků vyplatí.
Péče o zdraví zaměstnanců může mít různé podoby. Někteří zaměstnavatelé ji řeší třeba volnými vstupenkami do bazénu, jiní pracovníkům nabízejí slevové karty do sportovních a relaxačních zařízení. Neustále však roste počet firem, které si dobře uvědomují přínos péče o kondici svých pracovníků a hledají různé způsoby, jak zlepšit jejich fyzickou i psychickou pohodu.
„Tento trend se v ČR projevuje ve větším měřítku posledních pět let. Především velké firmy pod heslem „Buď fit!” nabízejí zaměstnancům rozmanité aktivity na podporu duševního a tělesného zdraví, v jídelnách zavádějí zdravou stravu nebo podporují zapojení pracovníků do sportovních akcí, jako jsou běžecké maratóny a cyklistické závody,” vypočítává Hana Čipera Janská ze společnosti HR MOLLO.
Zkušenosti podle ní ukazují, že dlouhodobá podpora kondice pracovníků přispívá k tomu, že jsou méně nemocní, dosahují vyšší efektivity práce a často i lepší výsledky. Dobrá psychická pohoda zaměstnanců se navíc odráží v pozitivnější atmosféře na pracovišti.

Cvičení pro životní pohodu

Jednou ze společností, které se dlouhodobě zaměřují na péči o zdraví svých zaměstnanců, je pojišťovna MetLife se svým speciálním zdravotním programem „Well Being”.

„V rámci programu jsou přímo v naší centrále pravidelně pořádány různé aktivity přispívající k fyzické i psychické pohodě zaměstnanců, například měření tělesné skladby spojené s výživovým poradenstvím, workshopy kompenzačního a kancelářského cvičení, lekce jógy nebo společná zdravá snídaně připravená samotnými zaměstnanci,” vysvětluje Iva Kaplanová, HR manažerka pojišťovny MetLife.

Budoucnost „zdravých programů”

Zaměstnanci mohou využívat také tzv. multisport kartu pro zvýhodněnou návštěvu sportovišť a relaxačních zařízení. K dispozici mají rovněž úschovnu kol a sprchu, což usnadňuje rozhodování zaměstnancům, kteří přemýšlejí o dojíždění do práce na kole, koloběžce nebo o běhu. Mnozí pracovníci se pak s podporou firmy účastní běžeckých či cyklistických akcí, jako jsou cyklistické závody nadace Na kole dětem nebo iniciativa
Do práce na kole.

Podobné projekty mají i další firmy. Některé budují relaxační zóny, jiné pořádají přednášky o zdravé stravě, workshopy, jak zvládat stres, nebo kurzy relaxace. Hana Čipera Janská však upozorňuje na dvě úskalí: „Vedení firmy často očekává rychlé výsledky, ale péče o kondici zaměstnanců je dlouhodobá záležitost. A pokud ji firma nevnímá jako důležitou a dává na ni pouze minimum prostředků, neprojeví se žádný znatelný přínos. Jindy se zase nabídka míjí s poptávkou ze strany zaměstnanců, kteří by preferovali jiné aktivity,” vysvětluje.

Řešením nesouladu nabídky zdraví prospěšných programů a přání zaměstnanců může být aktivní zapojení lidí napříč firmou do tvorby těchto programů. V MetLife se to osvědčilo. „Podobu našeho programu na budování pohody si určují sami zaměstnanci. Koordinátory projektu jsou dobrovolníci z řad kolegů napříč týmy, kteří mají spoustu svých vlastních nápadů, a zároveň se jim snadno daří získávat podněty i od ostatních a pracovat s nimi,” vysvětluje Kaplanová.

Vycházet lidem vstříc

Aktivity v rámci vytváření pohody v MetLife se týkají i oblasti pracovních podmínek. Z podnětu zaměstnanců tak ve firmě došlo k zavedení pružné pracovní doby či ke změně pravidel oblékání (dress-code).
„K budování podobných programů je nutné přistupovat flexibilně a s trpělivostí. úspěšné aktivity opakovat, ty méně úspěšné nahrazovat jinými, a hlavně – poctivě a pravidelně sbírat zpětnou vazbu,” zdůrazňuje Iva Kaplanová.