Média

icon
28/03/2017 | Právo str. 15; Jiří Vavroň

Mezi oblíbené benefity patří stravenky

Více
Méně
Nejoblíbenější zaměstnanecký benefit, na který se uchazeči o pracovní místa často ptají, je délka dovolených ve firmě a hned poté možnost získat stravenky. Těch v současnosti využívá více než 1,3 miliónu zaměstnanců, kteří jejich prostřednictvím ročně projedí 15 miliard. Stravenky v Česku poskytuje kolem 60 tisíc zaměstnavatelů.

Zájem o tuto formu zajištění stravování v Česku trvale roste. Zejména mezi firmami, pro které je neekonomické zřizovat vlastní závodní jídelnu, ale současně chtějí poskytnout zaměstnancům výhodné stravování.
Kladem je, že tento benefit na rozdíl například od volných vstupenek na plavání mohou využít všichni zaměstnanci bez ohledu na věk a pohlaví. To je jeden z jejich největších kladů, samozřejmě kromě podpory pravidelného stravování.

Rostoucí zájem o firemní stravenky potvrzuje i zpráva ČTK, podle níž německý diskontní řetězec Lidl vstupuje na český trh s obědovými. Firma nedávno uvedla, že za jejich přijímání účtuje restauracím nejnižší provizi na trhu – 2,5 procenta. již nyní využívá jeho 8000 zaměstnanců. Od dubna je jako firemní benefit zavede i Kaufland, kde jich bude moci využívat více než 12 tisíc zaměstnanců. Se stravenkou lze celkem platit zhruba ve 30 tisících provozovnách, které akceptují. Podle průzkumu Asociace provozovatelů poukázkových systémů téměř 70 procent zaměstnanců uvádí, že i díky chodí na obědy pravidelně a častěji. Pro více než 15 tisíc jídelen a restaurací podle průzkumu znamenají přínos v tržbách.

Výhodné stravování je v 21 zemích EU
V reálu zaměstnanec za stokorunovou stravenku zaplatí pouze polovinu, což je výrazný přínos do domácího rozpočtu, namítají zastánci stravenek. Zbytek hradí zaměstnavatel. Podle zákona může zaměstnavatel uhradit pracovníkovi maximálně 55 pro - cent z ceny jedné stravenky. V ideálním případě si tak zaměstnanec do hodnoty 109korunové stravenky doplatí 45 procent, tedy asi 49 korun.
Náklady na potraviny představují přitom vedle bydlení druhou největší položku v rozpočtech rodin. Stravenky mají ale i své kritiky. Mezi ně patří například některé hotely a restaurace, které stravenky neberou. Mohou jim totiž ubývat hosté, kteří preferují restaurační zařízení, kde stravenkami platit lze a jimž zvyšují tržby i počty zákazníků.
„Se stokorunovou stravenku se nenajím lépe než za normální stokorunu,” tvrdí jejich kritici. Podle nich u stravenek je problém, že je nemají všichni zaměstnanci, a přitom jsou daňově zvýhodněné.

Stravenky však může pro své zaměstnance zajistit každý zaměstnavatel. Daňově výhodné stravování v současnosti funguje ve 21 členských zemích Evropské unie, ve většině z nich je aktivně podporováno i státem. Stravenky podle statistik využívá ve čtyřiceti státech denně kolem 50 miliónů osob.
Za stravenky si zaměstnanci kupují vedle obědů i potraviny pro domácnost, ale lze za ně pořídit i jiné zboží, někdy včetně alkoholu a cigaret, tvrdí rovněž kritici stravenek. To ale obchody odmítají a zejména alkohol na stravenky neprodávají. Jakékoli jiné zneužití stravenek vylučuje současné zavádění elektronické evidence tržeb v restauracích i v maloobchodě.

Benefity mají mít účel
Zaměstnanecké benefity mají mít jasně daný účel. Především mají přispět k posilování vztahu zaměstnanců k firmě, zaměstnanecké i životní kultuře, ke zvyšování odborné kvalifikace. Mohou být i konkurenční výhodou. V případě stravenek je hlavním přínosem jednoznačně pravidelné a kvalitní stravování. Firmy tím svým lidem dávají najevo, že mají zájem, aby se jejich zaměstnanci zdravě a výhodně stravovali. Další výhodou stravenek je to, že jsou využitelné pro všechny věkové kategorie zaměstnanců.
Stravenky v Česku poskytuje kolem 60 tisíc zaměstnavatelů.
24/02/2017 | idnes.cz

Nákup alkoholu za stravenky je individuální zneužití, říká jejich zastánce

Více
Méně
Zrušení stravenek by mělo negativní dopad na zaměstnance, ale i na restauratéry a v konečném důsledku i stát, myslí si předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů Martin Bulíř. Elektronická evidence tržeb zcela omezila obíhání protáčení stravenek v systému.

Kolik stravenkových systémů v Česku nyní je a v čem se zásadně od sebe liší? Bavíme se hlavně o potravinách a stravování.
Systém zaměstnaneckého stravování je jednotný jak pro stravenkový systém, tak pro závodní stravování. Tento systém využívá přibližně 75 % všech zaměstnanců v České republice, což představuje asi tři miliony obyvatel. Pokud se bavíme o procentuálním rozložení, jde o 44 % zaměstnanců, kteří chodí do kantýn a 31 % těch, kteří používají stravenky. účelem stravenek je možnost pro malé, střední, ale i velké zaměstnavatele, kteří si nemohou dovolit závodní jídelnu, poskytnout svým zaměstnancům výhodné zaměstnanecké stravování.

Pokusů o omezení stravenek už tu bylo několik. Vnímáte je jako politickou chiméru nebo jako reálnou hrozbu?
Daňově zvýhodněné stravování dnes funguje v jedenadvaceti členských státech EU a ve většině z nich je aktivně podporováno ze strany státu. Zrušení zaměstnaneckého stravování by mělo negativní dopad, a to nejen na zaměstnance, pro které jsou stravenky nejoblíbenějším benefitem, ale i na restaurace, zaměstnavatele a v konečném důsledku i pro státní rozpočet, do kterého stravenkový systém přispívá částkou 600 milionů korun ročně. Stravenky také přinášejí až třicet procent obratu pro restaurace, a to nemluvím o tom, že díky stravenkovému systému vznikají v restauračních provozech nová pracovní místa.

Jaký dopad by to mělo na stravenkové firmy?
Zrušení systému podpory zaměstnaneckého stravování by mělo negativní dopad na všechny účastníky systému, nejen na stravenkové firmy. Dle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR z listopadu loňského roku je pro 95 % zaměstnavatelů, tedy pro naprostou většinu, důležité, aby se jejich zaměstnanci zdravě a pravidelně stravovali.

Zasáhlo by zrušení stravenek (daňového zvýhodnění) restauratéry? Asociace hotelů a restaurací tvrdí, že po tom hospodští dokonce touží.
V tomto bodě se názory naše a AHR ČR naprosto rozcházejí. Členskou základnu AHR ČR tvoří jen 243 restaurací, přičemž pouze asi jen třetina z nich akceptuje stravenky. Podle našich informací je v České republice přibližně třicet tisíc provozoven, které akceptují stravenky, a jejich počet se neustále zvyšuje. Ať si tedy každý udělá obrázek o tom, jakou má tvrzení pana Stárka vypovídající hodnotu. Stravenky zvyšují tržby, věrnost zákazníků a četnost návštěv.

Myslíte, že by to mělo vliv na rozhodování lidí, zda do restaurace vůbec půjdou?
Určitě mělo. Téměř 70 % zaměstnanců tvrdí, že díky stravenkám chodí na obědy častěji, a pokud by je od svého zaměstnavatele nedostávali, téměř polovina z nich by teplý oběd výrazně omezila. Přímým negativním dopadem by bylo snížení tržeb restauračních zařízení především v době obědů.

Jak je možné, že lze stravenkami nakupovat alkohol nebo platit v taxíku?
To možné není, a pokud se s tím setkáte, jde o zneužití systému. Budování smluvní sítě je ale individuální záležitostí každého člena. Za APROPOS mohu nicméně jednoznačně říci, že my dlouhodobě usilujeme o stanovení všeobecných pravidel užití stravenek a zamezení takového zneužívání.

Probíhá mezi stravenkovými firmami regulerní soutěž? Vyskytují se totiž názory, že jde o nezdravý monopol.
Vydavatelem stravenek se může stát kdokoli, kdo bude schopen celý systém zabezpečit. Svůj vstup na tento trh nedávno oznámili noví hráči, takže na trhu zjevně probíhá zdravý konkurenční boj.

Povede právě příchod těchto nových hráčů ke snížení provizí, které odvádějí restauratéři?
Z pozice předsedy APROPOS se nemohu vyjadřovat k obchodní strategii jednotlivých hráčů na trhu, neboť ji neznám.

Jaké poplatky ze stravenek nyní platí?
Jak jsem již uvedl, toto je záležitostí obchodní strategie jednotlivých vydavatelů. Budete se muset v této otázce obrátit přímo na ně.

Jak dlouho trvá, než poskytovatel poukázky proplatí?
Z pozice předsedy nejsem oprávněn se vyjadřovat k postupům jednotlivých vydavatelů, avšak z pozice generálního ředitele jednoho z členů APROPOS mohu říci, že je proplacení možné okamžitě nebo na účet, a to je v řádu několika dnů.

Proč by se neměly stravenky nahradit finančním příspěvkem od zaměstnavatele se stejným daňovým zvýhodněním?
Podstatou zaměstnaneckých benefitů je právě účelovost. Funguje to tak ve všech vyspělých státech na světě. Stejně tak funguje podpora například penzijního připojištění, stavebního spoření a další. Chcete zdravější zaměstnance, přispějete jim na sport, chcete vzdělanější zaměstnance, přispějete na vzdělávací kurz. V případě stravenek je jasný pozitivní efekt v podobě pravidelného stravování, zaměstnanec si odpočine, načerpá energii, nehledě na to, že je to záležitostí zdravého životního stylu a prostředek socializace zaměstnanců. Pro dvě třetiny zaměstnanců oběd zvyšuje produktivitu a soustředění. V případě, že by zaměstnanci dostávali účelově nevázaný finanční příspěvek s podporou státu, tento pozitivní efekt by se vytratil. V dnešní době téměř nulové nezaměstnanosti by zaměstnavatelé přišli o velikou konkurenční výhodu na trhu práce.

Je pravda, že se stravenky někdy v systému obíhají dokola a dochází tak k jejich opakovanému užití? Jak se to děje a proč?
APROPOS dlouhodobě usiluje o to, aby platila jasná pravidla, jak, na co a kde se stravenky mohou uplatnit. Naší dlouhodobou snahou je, aby se zabránilo tomu, kdy některý ze smluvních partnerů místo toho, aby přijaté stravenky předal k proplacení, využije ochoty nějakého jiného smluvního partnera a stravenky u něj vymění za zboží. V minulosti mohlo marginálně docházet k tomuto vámi zmiňovanému oběhu, ale po účinnosti EET je to zcela omezeno.

Zdroj: IDNES.cz