Naše
stanoviska

icon
15/10/2008

Stanovisko OS DOSIA k návrhu reformy daňového systému - Věcný záměr pro rok 2010 z MF ČR

Více
Méně
Stanovisko k návrhu reformy daňového systému — Věcný záměr pro rok 2010 z MF ČR

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy se zásadně a plně ztotožňuje s věcnými připomínkami Odborového sdružení železničářů k věcnému návrhu zákona o daních z příjmů vypracovaného MF ČR, včetně zpracované argumentace a 

připojuje se k nesouhlasnému stanovisku

zaslanému na Ministerstvo financí ČR a na Ministerstvo dopravy ČR.

Praha, 15.10.2008 
Č.j.: S/227/08 

Jan Rejský
předseda Odbor 4svazu
27/06/2008

Stanovisko Českomoravské komory odborových svazů k materiálu MF ČR (č.j. 25/34 022/2008) Reforma daňového systému 2010 - Teze pro veřejnou diskusi

27/06/2008

Stanovisko Odborového svazu státních orgánů a organizací k části IV. Institucionální reforma materiálu MF ČR ( č.j. 25/34 022/2008) Reforma daňového systému 2010

10/03/2008

Stravenky mýtů zbavené – otištěná reakce Davida Rýce, ředitele vnějších vztahů Le Chèque Déjeuner na komentář Pavla Párala „Nedůsledné rušení stravenek“ v MF DNES 27.2.2008

Více
Méně
Stravenky mýtů zbavené (vyšlo v MF Dnes 10.03.2008 ve zkrácené verzi)

V atmosféře očekávaného projednávání návrhu na zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování zaměstnavatelů formou stravenkových kupónů v poslanecké sněmovně se opět objevila v médiích řada zavádějících tvrzení ohledně stravenek. Z nich považuji příspěvek komentátora MF DNES Pavla Párala („Nedůsledné rušení stravenek“, 27.2.2008) za kvintesenci těchto mýtů. Stravenky neexistují pouze ve Francii a České republice, jak se snaží autor vsugerovat čtenářům. Opak je pravdou, systém daňového zvýhodnění stravování existuje v řadě zemí světa. Ve formě stravenek se pak osvědčil na pracovních trzích napříč všemi kontinenty, od Indie, přes Turecko, 16 zemí Evropy až po Brazílii či Mexiko. A to včetně států, které výrazně upravovaly systémy daní a zavedly např. rovnou daň (Slovensko, Rumunsko).

Nemorální provize?
Dalším, z mého pohledu hrubým porušením novinářského řemesla, jež předpokládá ověření základních faktů, je v komentáři opakovaný názor pana Párala, že provize vydavatelů stravenek činí při jejich prodeji až deset procent a provize u obchodníků a provozoven pak 5 %. Skutečnost je však zcela jiná, protože provize v průměru nepřesahuje tři procenta. Zpochybňování stravenek jako formy zprostředkované služby, jež umožňuje zajistit stravování v zaměstnání - mimochodem jedna ze zákoníku práce vyplývající povinnost pro zaměstnavatele – je jako kritizovat podstatu podnikání v sektoru služeb obecně. To je založeno na prodeji či zprostředkování určitého servisu – v daném případě velmi strukturovaného a plošně rozšířeného, jež vyhovuje všem zúčastněným – za smluvně stanovené ceny. Jelikož stravenky jsou službou zprostředkované platby, je nutné zajistit její věrohodnost. Proto mají stravenky podobu certifikované ceniny – nikoliv tedy „peněz“ jak tvrdí pan Páral – protože platí pouze pro přesně vymezenou oblast nákupu – a sice jídla.

Zneužívání stravenek jako okrajový jev
Tím se samozřejmě dostáváme k názoru pana Párala, že stravenky jsou široce zneužívány a fungují jako paralelní měna. Ve skutečnosti tomu tak není. Jak ukazují šetření provedená zavedenými výzkumnými agenturami, stravenky zneužívá k nákupu jiného zboží než potravin maximálně 5 procent jejich příjemců z celkového počtu 1,3 miliónu zaměstnanců, kterým zaměstnavatelé touto formou přispívají na stravování. V žádném případě se tedy nedá hovořit o zneužívání stravenek jako o masovém jevu. Navíc Asociace poskytovatelů stravenkových systémů (APSS) dlouhodobě usiluje o zamezení zneužívání stravenek. Když v průběhu let z příslušných právních úprav vypadlo spojení „teplé jídlo“ jako forma stravování, a poté, co několik našich nabídek ke spolupráci se zodpovědnými státními institucemi k zamezení zneužívání zůstalo bez jakékoliv odezvy, přistoupili vydavatelé stravenek spolu s jednotlivými partnery – podniky, jež stravenky přijímají – k vlastním regulačním opatřením. Díky nim v drtivé většině případů - vždy se totiž jedná o úpravu smluvního vztahu s každým jednotlivým z nich zvlášť – není možné v obchodech uplatnit více než pět stravenek, a to výhradně na potraviny. Díky našemu postupu ve spolupráci s obchodními řetězci již například pokladní systémy supermarketů neumožní použít k nákupu nepotravinového zboží stravenku. APSS je navíc připravena ve spolupráci se státem hledat taková řešení, která by dále případná zneužívání stravenek ještě více omezila.

Fakta namísto mýtů
Daňově uznatelný příspěvek na stravování zaměstnanců ve formě stravenek patří k jednomu z pilířů stávajícího funkčního modelu stravování v zaměstnání, jehož podoba vyhovuje zaměstnavatelům, zaměstnancům i dalším účastníkům. Důvodů je celá řada a jsou ve formě přesně podložených argumentů opakovaně zdůrazňovány všemi stranami zapojenými do tohoto systému. Pokud má tedy pan Páral na stravenky jiný názor, uvítal bych, aby jej opíral o přesná a nezkreslená fakta, nikoliv o smyšlenky. Jenom tak je totiž možné vést konstruktivní dialog směřující ke smysluplnému závěru.

David Rýc
ředitel vnějších vztahů
Le Chèque Déjeuner – člen Asociace poskytovatelů stravenkových systémů (APSS)
12/02/2008

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ k návrhu poslanců Mirka Topolánka, Michala Doktora a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 413).

01/02/2008

Sněmovní tisk 413/0 - Novela z. o daních z příjmů. Návrh poslanců Mirka Topolánka, Michala Doktora a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.