Naše
stanoviska

icon
28/03/2018

Zaměňování stravenek a poukázek na pomoc v hmotné nouzi uvádí veřejnost v omyl. Je to záměr?

Více
Méně
Zaměňování stravenek a poukázek na pomoc v hmotné nouzi uvádí veřejnost v omyl. Je to záměr?

Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) se znepokojením sleduje aktuální tažení některých politiků a aktivistů proti systému vyplácení části dávek pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím poukázek. Nechceme zde s autory polemizovat na téma efektivity a funkčnosti tohoto opatření proti zneužívání těchto dávek ze strany některých příjemců. Na druhé straně nemůžeme mlčet, pokud v rámci této debaty dochází k hrubému zkreslování a zejména je užíváno chybné pojmosloví. Naposledy například senátorka Renata Chmelová ve svém článku (viz. https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Senatorka-Chmelova-Stravenky-prilezitost-pro-obchodniky-s-chudobou-529492) zaměňuje poukázky za stravenky. Nevíme, zda je to účel či neznalost, v každém případě to není ojedinělý případ.

Stravenkou je míněn nejrozšířenější zaměstnanecký benefit poskytovaný zaměstnavateli pro zajištění zaměstnaneckého stravování tam, kde zaměstnavatel z logistických či ekonomických důvodů nemůže zajistit stravování zaměstnanců ve vlastním stravovacím zařízení. Z toho je patrná základní odlišnost a rozdíl mezi poukázkou pro účely pomoci v hmotné nouzi a stravenkou.

Zatímco stravenku může její uživatel v České republice uplatnit v síti více než 35.000 akceptačních míst pro zajištění zaměstnaneckého stravování (sem patří zejména zařízení veřejného stravování, restaurace, občerstvení, fast-foody, ale také prodejny potravin a smíšeného zboží, maloobchodní řetězce apod.), uplatnění poukázek pro pomoc v hmotné nouzi je na základě rozhodnutí Generálního ředitelství Úřadu práce vymezeno specificky.

Jedná se výlučně o obchodní místa, kde uživatel může nakoupit zboží a služby tohoto rozsahu: potraviny a nápoje (kromě alkoholických nápojů), oděvy a obuv, základní hygienické prostředky (potřeby os. hygieny, čistící prostředky apod.), dětské zboží (školní potřeby, hračky apod.), lékárenské zboží (léčiva, doplňky stravy) apod. Uživatelé také mohou uplatnit poukázky za stravování v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb (dle zákona č. 108/2006 sb. o sociálních službách).

Žádáme proto, aby v rámci diskuse o výplatách dávek pomoci v hmotné nouzi nebyla zaměňována jablka a hrušky. Dochází tak nejen k uvádění veřejnosti v omyl, ale zároveň se tak vzájemně poškozují dva systémy, které přinášejí české veřejnosti prospěch, a to jak v oblasti stravování, tak v oblasti sociálních dávek.

Jiří Kráčmar
předseda APROPOS
02/02/2018

Vyzýváme k ukončení zbytečných útoků na stravenkový systém

Více
Méně
Vyzýváme k ukončení zbytečných útoků na stravenkový systém

Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) se ohrazuje proti výrokům předsedy obchodního družstva CBA Romana Mazáka, který v narážce na výši provizí poskytovatelů stravenek přirovnal celý stravenkový systém k lichvě.

Trh stravenek v České republice je velmi dynamický a konkurenční. Jen za poslední rok se na trhu objevilo několik nových hráčů. Každý poskytovatel stravenek má jiné cenové podmínky a je pouze na zaměstnavatelích, obchodech a restauracích přijímajících stravenky, aby se rozhodli, s kterými partnery budou spolupracovat.

Obchodům a restauracím stravenky pomáhají přivádět zákazníky. Každá provozovna si může svobodně vybrat, jaký nástroj pro oslovení potenciálních zákazníků si zvolí. Zda se jí vyplatí investovat například do reklamy, do slevových portálů (které mimochodem účtují poplatky nesrovnatelně vyšší), nebo bude lákat potenciální zákazníky tím, že akceptuje stravenky. Každý takový nástroj má své náklady a provozovna si může spočítat, co je pro ni efektivní.

Odměnou za přivedení nových zákazníků je provize poskytovateli stravenek ve výši jednotek procent, což v porovnání s jinými marketingovými nástroji to není nijak vysoká cena. Každá provozovna se může sama rozhodnout, zda stravenky akceptovat bude a jaké, či ne. Zároveň si může zvolit jakou formou a jak rychle jí budou stravenky proplaceny.

Byť jsou náklady na akceptaci stravenek v porovnání s jinými marketingovými a obchodními nástroji relativně nízké, mají samozřejmě svou cenu, tak jako má svou cenu každá služba. Provozovatelé stravenek musí zajistit bezproblémové fungování logistiky celého systému. Tedy tisk stravenek, jejich distribuci, vyplácení, znehodnocování a zamezení recyklace použitých stravenek.

V případě elektronických stravenek musí zajistit správné fungování všech technologií. Jelikož se jedná o ceninu, musí zajistit bezpečnost celého systému a garantovat, že obchody a restaurace dostanou vždy své peníze za vrácené stravenky. Zcela jistě si dodnes někteří obchodníci a majitelé restaurací pamatují z 90. let minulého století na působení „stravenkových“ firem, malých regionálních emitentů, které nebyly schopné toto zajistit a ekonomické problémy, do kterých se vlastní vinou dostaly, vyřešily po svém: takříkajíc zavřely krám a peníze obchodníkům za velké objemy distribuovaných stravenek již zkrátka neproplatily.

V neposlední řadě musí stravenkové firmy významně investovat do obchodních a komunikačních aktivit. Aby dostály svému příslibu, že přivedou restauracím a obchodům nové zákazníky, musí stravenky aktivně nabízet zaměstnavatelům a komunikovat i k jejich zaměstnancům o možnostech, kam si mohou zajít ve svém okolí na oběd.

Stravenky jsou daňově zvýhodněné, stejně jako jiné formy zaměstnaneckého stravování. A stejně jako celá řada jiných produktů a služeb v České republice, kde to státu dává smysl. Nakonec v ČR i v EU máme zboží a služby se sníženou sazbou DPH, které stát takto také daňově zvýhodňuje a bereme to jako zcela přirozenou věc.

Stát daňově zvýhodňuje zaměstnanecké stravování proto, aby zaměstnanci chodili pravidelně na oběd. Tam, kde to zaměstnavatel umožňuje, mohou lidé chodit na oběd do firemních kantýn, kde si zaměstnavatel nemůže kantýnu dovolit, mohou zaměstnanci navštěvovat okolní restaurace s využitím stravenek. Stravenky by neměly být zneužívány k jiným účelům, a proto podporujeme iniciativy vedoucí ke zpřesnění jejich užívání.

Na základě výše uvedeného vyzýváme pana Mazáka, aby se zdržel dalších nesmyslných útoků na stravenkový systém bez jakékoliv relevantní argumentace. Řada výzkumů prokázala, že podpora zaměstnaneckého stravování se vyplatí. A to jak státu, tak i zaměstnavatelům, zaměstnancům a v neposledním případě i provozovatelům stravovacích zařízení.

Jiří Kráčmar
předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS)
22/01/2018

Zrušení daňových výjimek nepovede pouze ke konci stravenek, ale ke konci celého systému zaměstnaneckého stravování

Více
Méně
Zrušení daňových výjimek nepovede pouze ke konci stravenek, ale ke konci celého systému zaměstnaneckého stravování

Premiér v demisi Andrej Babiš otevřel týden po ministryni financí Aleně Schillerové znovu debatu o zjednodušení daňového systému. Tato změna má spočívat zejména v odbourání daňových výjimek. To by mimo jiné znamenalo faktický konec nejen stravenek, ale vlastně celého systému zaměstnaneckého stravování. Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) upozorňuje na výrazné negativní dopady takových úvah.

Zákon o daních z příjmů totiž nemluví pouze o stravenkách, které jako jeden z příkladů politici uvádějí, ale hovoří o celém systému zaměstnaneckého stravování. Sem patří jídelny, dovážení stravy i stravenky. Všechny tyto formy stravování zaměstnanců přitom mají pro stát řadu příznivých efektů, a proto je také již 25 let podporuje. Restaurace více vydělávají, a platí tak státu více na daních. Zvyšuje se zaměstnanost a stát tak nemusí řešit sociální dávky. Lidé se pravidelně stravují a jsou díky tomu zdravější. Na zbourání zaběhnutých pravidel zaměstnaneckého stravování by stát rozhodně nevydělal. Je třeba dívat se širší optikou.

Zrušení podpory stravenek by znamenalo prostou věc: zaměstnavatelé by lidem přestali přispívat na oběd a lidé by si obědy museli platit ze svého. Řada lidí by proto přestala chodit na oběd, což s sebou nese řadu dalších rizik, mimo jiné i zdravotních. Je třeba si uvědomit, že zákon nerozlišuje stravenky, zaměstnanecké jídelny nebo dovoz jídla na pracoviště. Zrušení daňového zvýhodnění by obecně všem zaměstnancům tyto benefity vzalo nebo výrazně omezilo, protože zaměstnavatelé by zkrátka neměli žádnou finanční motivaci stravování dále podporovat.

Výzvy některých politiků, aby lidé dostali místo stravenek peníze k platu, nedávají vůbec žádný smysl. Podpora zaměstnaneckého stravování spadá do daňových výjimek právě proto, aby tento benefit nespadal do systému daně z příjmů a motivoval zaměstnance k jídlu. Pokud by zaměstnanci dostali pouze peníze k platu, jednak by je museli zdanit, za druhé by pak tyto peníze utratili za něco jiného než za teplé jídlo v práci.

Jiří Kráčmar
předseda APROPOS